Menu

IGRÁČEK v Břeclavi potěší nejen milovníky historie

01. 06. 2020

IGRÁČEK na sebe vzal podobu Jana I. Josefa z Liechtensteina a Vrchního průvodčího osobních vlaků Severní dráhy císaře Ferdinanda. Obě dvě figurky, které speciálně pro Břeclav vyrobil Miroslav Svoboda, Mohou návštěvníci obdivovat v rámci putovní výstavy Fenomén IGRÁČEK, která od 8. června do 30. srpna hostuje v břeclavském Městském muzeu a galerii. Návštěvníci uvidí historii, současnost a výrobu této legendární hračky. Chybět nebude ani hrdina dnešních dní IGRÁČEK s rouškou, díky němuž bylo vybráno již 974 040 Kč - údaj k 29. květnu, a to v rámci projektu Pomáhej s IGRÁČKEM. Z prodeje každého takového IGRÁČKA putuje patnáct korun na pořízení ochranných pomůcek pro zdravotníky a záchranné složky. Putovní výstavu připravil český výrobce her a hraček, firma EFKO-karton s.r.o., ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně a Inspirací Zlín.

„Návštěvníci na výstavě zhlédnou průřez tvorby nyní již legendárních figurek IGRÁČKŮ, a pak i speciální figurky, vytvořené pouze pro naši výstavu. Pro originální ztvárnění historických osobnosti byly vybrány ty, které přímo souvisí s naším městem,“ uvádí Mgr. Silvie Vymyslická, zástupkyně ředitele, vedoucí úseku Muzeum a galerie. „V dalších objektech Městského muzea a galerie Břeclav lze navštívit stálé expozice i krátkodobé výstavy. Jedná se o břeclavskou synagogu, Lichtenštejnský dům, zámeček Pohansko a pavilon v městském parku. Více informací návštěvníci naleznou na našich internetových stránkách www.muzeumbv.cz,“ dodává Silvie Vymyslická.

„Břeclav má v podstatě dva významné fenomény své minulosti, které jí dostatečně charakterizují, a to železnici a rod Lichtenštejnů. V prvním případě jsem se snažil získat podklady pro co nejstarší zpodobnění železničáře, a protože trať přes Břeclav provozovala od roku 1839 společnost Severní dráha císaře Ferdinanda, zvolil jsem vrchního průvodčího osobních vlaků z té doby a od této společnosti.  V počátcích železnice používala každá soukromá společnost odlišné stejnokroje svých zaměstnanců. Ve druhém případě jsem zvolil jedhoho z prvních budovatelů lednicko-valitckého areálu a významného vojevůdce Jana I. Josefa z Lichtenštejna, kterého mám v oblibě," uvádí Miroslav Svoboda autor unikátních figurek.

„Výstava Fenomén IGRÁČEK obsahuje i nejstarší IGRÁČKY, kteří se vyráběli v tehdejším Československu ve Výrobním družstvě Igra. Návštěvníci tak uvidí nejen úplně první vyrobenou postavičku zedníka z roku 1976, ale také např. paní učitelku, motorkáře, sestřičku nebo příslušníka veřejné bezpečnosti. Na své si přijdou rodiče dnešních dětí, kteří si staré IGRÁČKY pamatují ze svého dětství, ale také děti, pro které bude přichystána dětská herna,“ uvádí Mgr. Věra Stojarová, kurátorka výstavy.

„Když mi kolega přinesl ukázat dvě unikátní figurky pro Břeclav, které k nám dorazily poštou od pana Svobody, rozzářily se mi oči. Jde o další nádherné dílo z jeho igráčkovské dílny. Věřím, že i návštěvníci expozice v Břeclavi budou mít obdobnou radost jako já a užijí si výstavu, která se již sama o sobě stala fenoménem,“ uvádí Miroslav Kotík, majitel firmy EFKO-karton s.r.o.

vystava_breclav_1

Jan I. Josef, kníže z Lichtenštejna, německy Johann I. Josef von Liechtenstein, (26. června 1760 Vídeň - 20. dubna 1836 Vídeň) byl rakouský polní maršál a 10. kníže z Lichtenštejna v letech 1805 - 1806 a pak znovu v letech 1814 - 1836.  Byl posledním lichtenštejnským knížetem, který vládl pod Svatou říší římskou. Byl druhorozeným synem knížete Františka Josefa I. Jan Josef si zvolil vojenskou kariéru a ve 22 letech nastoupil do armády v hodnosti poručíka. Později během osmanských válek v Evropě se stal plukovníkem. Na významu získal během napoleonských válek, kdy byl povýšen na post polního maršála a stal se vrchní velitelem armády Rakouského císařství. Vedl rakouské vojsko v bitvě u Slavkova. Později byl obviněn kvůli nevýhodným mírovým smlouvám s Napoleonem - prešpurský mír a schönbrunnský mír. Obě tyto dohody byly velmi výhodné pro Napoleona a tvrdé pro Rakousko a Jan Josef byl nařčen, že má malé diplomatické schopnosti, a proto aby unikl před kritikou, odešel v roce 1810 z armády.

Jako lichtenštejnský kníže provedl pokrokové reformy, i poté však země zůstávala absolutistickou monarchií. V roce 1818 však potvrdil platnost nové ústavy, jež omezovala moc panovníka. Zlepšil podmínky v zemědělství a lesnictví a radikálně reorganizoval svou administrativu, aby vyhověl požadavkům o modernizaci země. Stal se propagátorem nového uměleckého směru v zahradnictví biedermeier.  Janu I. Josefovi se také podařilo získat další panství, která věnoval svým synům, jako sekundo- a tertiogeniturní fideikomis: na přelomu let 1820/21 získal panství Deutschlandsberg-Hollenegg (pro prince Františka de Paula), roku 1823 Neulengbach (pro prince Karla Jona) a roku 1831 panství Rosegg v Korutanech (pro prince Bedřicha). V roce 1806 Napoleon začlenil Lichtenštejnsko do Rýnského spolku a udělil mu nezávislost. Na Vídeňském kongresu byla suverenita Lichtenštejnska potvrzena. V roce 1815 se země stala členem Německého spolku, a tak upevnila svou suverenitu. V roce 1792 se kníže Jan oženil s Josefou Žofií z Fürstenbergu-Weitry, s níž měl 11 dětí - 7 synů (mj. následník kníže Alois II.) a 4 dcery. Po smrti knížete Jana I. byly jeho ostatky dne 23. dubna 1836 s vojenskými poctami převezeny z Lichtenštejnského paláce do Michaelerkirche k poslednímu požehnání a poté do Vranova, kde byl pochován v nové lichtenštejnské rodinné hrobce, jako i jeho manželka, kterou dal kníže vystavět.
Připravila Kateřina Goroškov Řeháková.

www.efko.cz
www.efko.cz/pomahej-s-igrackem