František Křižík těsně porazil Jana Žižku

Na své rodné město Tábor jsem si zavzpomínal během reportážních cest po Izraeli a Jordánsku, které od sebe odděluje (průtokem nad Mrtvým mořem něco jako Tismenický potok vytékající kataraktem z táborské údolní nádrže Jordán) řeka Jordán. Ostatně další z biblických posvátných míst na Blízkém východě, hora Tábor v Galileji, propůjčila jihočeskému Táboru, který si letos připomíná 600. výročí svého založení,  jméno. Začátkem roku jsem navštívil starostu Tábora Ing. Štěpána Pavlíka, abych s ním pohovořil, jak se Táborští připravují na oslavy.

Šestisté výročí je významným mezníkem, a ještě ke všemu příznačně v mém funkčním období. Jsem totiž starostou za hnutí Tábor 2020, jež má ve svém názvu letopočet tohoto šestistého výročí. Je pro mě velkou poctou, že mohu být u příprav a realizace oslav. Společně s odborem kultury a kolegy z rady města jsme celý minulý rok rozmýšleli, jak oslavy pojmout. Přizvali jsme všechny možné aktéry ve městě, včetně institucí, jako jsou Divadlo Oskara Nedbala nebo Husitské muzeum, spolky a pořadatele kultury v ulicích. Vyhlásili jsme dotační titul se symbolickou částkou 600 tisíc korun, z níž budeme financovat jedenáct projektů drobných žadatelů. Osu výročního roku ale budou tvořit velké akce. Každý měsíc letošního roku je věnován jedné z dvanácti osobností Tábora, které určila anketa probíhající mezi občany celý loňský podzim. Každý měsíc tak je v „Novinách táborské radnice“ ta která osobnost prezentována. Překvapivým vítězem ankety se stal František Křižík, který těsně porazil Jana Žižku. Leden patřil odbojáři Jaroslavu Vackovi. Únor Josefíně Napravilové, která po druhé světové válce hledala české děti, které byly za války odvlečeny do zahraničí na převýchovu. Dožila se sta let a v roce 2014 zesnula. Na anketním žebříčku samozřejmě figurují i osobnosti jako hudební skladatel Oskar Nedbal nebo architekt Otakar Petřík.

Ve spolupráci s Českou televizí vyrábíme dvaapadesátiminutový dokument s názvem „Tábor – sen, symbol, město“. V průběhu natáčení se scénáristou Václavem Holancem a režisérem Vítem Bělohradským spolupracovali táborští historici. Vrch, kde si Husité po vypálení Sezimova Ústí nejdřív mysleli, že se soustředí, byl Burkovák. Nachází se od Tábora směrem k Milevsku mezi obcemi Nemějice a Dražíč. Pak si ale k založení svého města zvolili ostroh nad Lužnicí a Tismenickým potokem, a po biblické hoře u Nazaretu, kde došlo k Proměnění Páně, ho pojmenovali Tábor. Dokument je působivě a svižně zpracovaný. Průvodcem ve filmu je herec Miroslav Táborský.

Koncem března ve spolupráci s muzeem vydáme zajímavou knihu: „Tábor – O městě pevnosti“. Uzavírá trilogii publikací Husitského muzea o Janu Žižkovi a poté o Janu Husovi. Poutavou formou ztvárňuje šestisetletou historii našeho města včetně novodobějších etap. V létě ve vrcholící turistické sezoně, koncem června začátkem července, budou dvě venkovní akce. Za klokotským klášterem bude přesně na den šestistého výročí rekonstrukce bitvy – dobývání Tábora Rožmberky. A na Husovo výročí 6. července bude na břehu Jordánu v prostoru Sokolské plovárny koncert pětapadesátičlenného symfonického „Epoque Symphony Ochestra“. Akcentujeme tím význam údolní nádrže Jordán, která pro Tábor hodně znamená. Orchestr přednese klasické dílo Bedřicha Smetany Má vlast. Uprostřed prázdnin, na přelomu července a srpna, tu budeme mít už desátý ročník třídenního originálního festivalu "Komedianti v ulicích“, kdy v Táboře vystoupí soubory v žánru pouličního divadla z celého světa. Letní sezonu uzavřeme klasickou akcí, velkým třídenním historickým festivalem „Táborská setkání“. V tomto šestistém roce existence Tábora si na něm dáme obzvlášť záležet.



Nedávno šel v televizi pořad věnovaný filmovému režiséru a scénáristovi Ivanu Passerovi, který svůj kultovní film z roku 1965 natočený slavnými kameramany Josefem Střechou a Miroslavem Ondříčkem, „Intimní osvětlení“, nechal obsadit neherci – táborskými učiteli hudby. Hlavního hrdinu „Bambase“ si v něm zahrál můj první učitel hudby, Karel Blažek. Dům, ve kterém bydlel, měl třípatrový sklep se zazděnými průchody do podzemního labyrintu chodeb. Zprůchodněná část podzemí byla za mého dětství největší táborskou turistickou atrakcí. Vcházelo se do něj z Husitského muzea a napovrch vycházelo v restauraci Beseda na Žižkově náměstí. Nicméně i nadzemí historického jádra Tábora je turisticky velice atraktivní.
Snažíme se o rovnováhu mezi turistickým využitím historického jádra Tábora a místem, kde se dá trvale pohodově bydlet. Na Starém městě se proto v hojné míře bydlí. Funguje tu občanská vybavenost, školy, obchody, kulturní zařízení a sídlí tu i řada institucí. Vše rovnovážně s infrastrukturou cestovního ruchu. Ostatně vámi zmiňovanou restauraci na Žižkově náměstí, restauraci Beseda se školním minipivovarem, jako své školní výukové pracoviště provozuje Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazykové školy v Táboře. S touto školou a jejími studenty gastronomických oborů často spolupracujeme na akcích pro město, kdy nám zajišťují catering. Naše spolupráce je velmi dobrá a letitá, a jsme rádi, že ji v našem městě máme. Mimochodem, učitel hudby Karel Blažek byl strýcem našeho nynějšího pana tajemníka městského úřadu Lubomíra Šrámka.
Se Štěpánem Pavlíkem rozmlouval Jaromír Kainc.

www.taborcz.eu
www.visittabor.eu/600let