Menu

Americké putování Dvořáka a Sládka v Památníku ve Vysoké u Příbrami

23. 03. 2022

Cestování do zámoří, jak je ve 2. polovině 19. století osobně zažil slavný skladatel Antonín Dvořák a spisovatel Josef Václav Sládek, přiblíží současníkům výstava Do Nového světa! uspořádaná v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. Nová expozice zachycuje cesty obou velikánů do Ameriky. A také jejich vztah k Vysoké, kde oba tak rádi pobývali. Návštěvníci uvidí třeba nedávno objevené Dvořákovy lodní kufry, s nimiž přesně před 130 lety nejspíš do Spojených Států vyrazil, jeho pas, lodní lístek, fotografie i korespondenci. Výstava začíná 21. dubna a trvat bude po celou letní sezónu až do 16. října 2022.  Zámeček obklopený malebným parkem a jezírky slouží dnes jako muzeum k poctě světoznámého skladatele. A zůstává stále výjimečným místem, kde se historie propojuje s uměním a přírodou.

„Cesty do ciziny jsou dnes něčím zcela samozřejmým. V době Dvořáka a Sládka to ale bylo něco neobvyklého a svým způsobem také dobrodružného. Výstava nově srovnává jejich cesty do Spojených států amerických. Dělí je jen asi 25 let. Důvody a okolnosti pobytu obou umělců za oceánem však byly odlišné,“ objasňuje ředitel Památníku Vojtěch Poláček. A dodává, že zážitky ze zahraničních pobytů bývají podobné i dnes: „Nadšení, údiv, nepochopení, stesk po domovu - s podobnými stavy mysli se musí vypořádat i dnešní světoběžník.“

Památník vystaví mimo jiné Dvořákův dopis, který zaslal z amerického Spillville správci svého domu na Vysoké. „Rádi bychom se blíže věnovali i dopadům Sládkovy cesty na jeho pozdější život. Znalost anglofonní kultury využil později jako učitel angličtiny a také jako autor jedněch z prvních česko-anglických učebnic vůbec. I ty jsou součástí výstavy,“ doplňuje Poláček. A připomíná, že zapůjčením předmětů a odbornou pomocí se na výstavě podílí Památník národního písemnictví, Národní muzeum (České muzeum hudby, Náprstkovo muzeum), Muzeum Josefa Václava Sládka ve Zbirohu, Národní technické muzeum, Oblastní muzeum v Děčíně a také potomci Antonína Dvořáka.

Inspirace kouzelným místem  
Výstava zároveň ukáže vztah obou významných osobností k domovu na Vysoké. „Dvořák právě na toto místo během svého pobytu v Americe často myslel. Novorenesanční zámeček, rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná okolní krajina. To všechno jsou místa inspirace hudebního skladatele po dobu více než dvaceti let jeho tvůrčího života,“ vypráví Vojtěch Poláček. „Spolu s Josefem Václavem Sládkem jsou bezesporu nejslavnějšími osobnostmi, které tu kdy pobývaly. Sládek byl také vášnivý a výborný fotograf. Díky němu se zachovalo několik unikátních historických snímků, zachycujících budovu zámečku ve Vysoké i její návštěvníky a obyvatele. Včetně hraběte Kounice, jeho ženy Josefiny či Antonína Dvořáka a jeho rodiny,“ dodává. V areálu parku Sládek fotografoval také svou ženu Marii a dceru Helenu.

Vážený umělec, mladý dobrodruh
Dvořák přišel do Ameriky jako mezinárodně respektovaný umělec na pozvání newyorské konzervatoře s příslibem na české poměry velmi vysokého platu. Pozornost mu věnovala i americká média. „Bylo mu už přes padesát a odcestoval v doprovodu manželky, dvou dětí a čechoamerického průvodce Josefa Kovaříka. Naproti tomu Sládek do Států v roce 1868 tak trochu utíkal z politických, ale možná i osobních důvodů. A jako nepříliš zkušený mladík tu vedl pestrý, dobrodružný život. Vyzkoušel řadu profesí a procestoval velkou část země. Psal pro různé krajanské noviny, sbíral rostliny pro Muzeum království českého – dnes Národní muzeum – a vyzkoušel si i dělnické profese. V obou cestách však najdeme i mnoho společných motivů. Oba muži se třeba setkali s Indiány, jejichž kultura je fascinovala,“ uvádí Poláček. Sládek podle něj zasvětil Dvořáka do této problematiky skrze svůj překlad Písně o Hiawathovi, rozsáhlé básnické skladby Henryho Wadswortha Longfellowa, která čerpá z indiánských legend. Dvořák později vážně uvažoval, že by na tento námět zkomponoval operu.



Hudba a zvuk v parku

Výstava však nebude jedinou novinkou sezóny. „Pracujeme také na projektu rozšířené reality nazvaným Vysoká – říše zvuků. Pomocí mobilní aplikace budou moci návštěvníci objevovat nejrůznější místa v okolí památníku spojená s působením Antonína Dvořáka. Orientujeme se především na zvuk – tedy hudbu a mluvené slovo. Věříme, že v průběhu léta budeme moci vše spustit. Pro naše návštěvníky chystáme také mnoho koncertů či divadelních představení nejen uvnitř budovy, ale v rámci Středočeského kulturního léta i v parku. Náš nový web také nabízí virtuální prohlídku či rozsáhlý dvořákovský kvíz,“ vypočítává Poláček.  A zve k výletu do novorenesančního zámečku obklopeného rozsáhlým parkem a dechberoucí krajinou. „Spolu s pozváním hraběte Kounice to ostatně byla právě příroda, která sem Antonína Dvořáka přilákala,“ uvádí.

Památník se bude dále zabývat i osobností Josefa Václava Sládka. V červenci plánuje koncert, na kterém zazní zhudebněná Sládkova poezie. Jeho básnické dílo inspirovalo mimo jiné hudební skladatele Josefa Bohuslava Foerstera nebo Vítězslava Nováka.

Výstava v Památníku Antonína Dvořáka, příspěvkové organizaci Středočeského kraje, je součástí série expozic o vztahu významných umělců a politiků ze středních Čech k Americe. Expozici o slavných osobnostech, působících mimo jiné právě v tomto regionu a o jejich vztahu ke Spojeným státům plánuje v dubnu 2022 i Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Během roku představí svou výstavu také partnerské Muzeum T. G. Masaryka v Lánech. Název trojdílného výstavního cyklu je Ze srdce Evropy do „amerického snu.

Víte že…
Antonín Dvořákovi v městečku Spillville v Ohiu, kde trávil léto 1893, věnovali dokonce muzejní expozici? Nachází se přímo v domě, kde tenkrát skladatelova rodina bydlela. A nadace Dvořák American Heritage Association (DAHA), která vznikla v roce 1991, se pokusila zachránit newyorský dům, v němž mezi léty 1892-95 Dvořákovi bydleli. Nebyla ale úspěšná. Díky ní však byla roku 1997 v nedalekém parku odhalena alespoň Dvořákova bronzová socha. Významně na ni přispěla Newyorská filharmonie.

V chicagské čtvrti Pilsen (Plzeň), známé početnou českou komunitou, je Dvořákův park?  Nabízí mnoho možností sportovního a kulturního vyžití.

Josef Václav Sládek byl blízkým přítelem a gymnaziálním spolužákem hraběte Kounice a právě přes něj se později na Vysoké spřátelil i s Kounicovým švagrem Antonínem Dvořákem? Delší dobu tu pobýval v letech 1897-1898.  Bydlel v někdejší myslivně hned u hlavní brány do parku. Dnes se tomuto domku říká Sládkovna.

Společná byla pro cesty obou umělců také setkání s českými krajanskými komunitami?  Během svého pobytu oba navštívili některé stejné osoby. Mezi nimi byl třeba farář, pedagog a překladatel František Boleslav Zdrůbek, někdejšího Sládkův spolužák z pražského akademického gymnázia. Na stejném gymnáziu se Sládkem a Zdrůbkem studoval i hrabě Robert Václav Kounic, stavebník a někdejší majitel dnešního památníku.

Sládek údajně triumfoval nad Dvořákem, protože mohl popravdě prohlásit, že viděl – na rozdíl od skladatele - skutečné divoké Indiány? Dvořák, který do Americky cestoval později, je zažil spíše jen jako neautentickou atrakci pro turisty.

Josef Václav Sládek (1845– 1912)
Básník, novinář, překladatel a vlastenec. Patří mezi zakladatele české poezie pro děti. Každý student zná nazpaměť ještě ze školy jeho báseň: „Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les…“

Vystudoval gymnázium a v Praze pak jazyky a přírodní vědy. Toto studium v roce 1868 přerušil a odcestoval do Ameriky. Zajímal se o osudy Indiánů a Afroameričanů, s nimiž pracoval, ale také o život Čechoameričanů. Pobyt v USA ho ovlivnil na celý život. Když se vrátil do Čech, psal, učil angličtinu a přednášel. Orientoval se především na anglo-americkou literaturu.

Protože byl nadšeným amatérským fotografem, v USA fotografoval například prosté venkovské motivy a momentky. V 90. letech byl členem redakční rady Fotografického věstníku.  Řadu jeho snímků uchovává muzeum Josefa Václava Sládka ve Zbirohu či Památník národního písemnictví v Praze.

Poslední etapu svého života věnoval gigantickému úkolu: přeložil dvaatřicet Shakespearových her.

Antonín Dvořák (1841-1904)
Je světově nejhranějším českým skladatelem vůbec. Je autorem první televizí vysílané skladby. Když totiž britská BBC v roce 1936 testovala, zda pro své televizní vysílání zvolí mechanický systém Johna Logie Bairda, nebo elektronický Marconi-E.M.I., zadala týmům usilujícím tuto zakázku naživo přenášet Dvořákovu Novosvětskou symfonii. Možná z obdobných důvodů, o třiatřicet let později, nechala americká NASA tuto skladbu zaznít v lunárním modulu Eagle Apolla 11 po přistání prvních lidí na Měsíci.

Antonín Dvořák ve Vysoké u Příbramě, malé obci ležící v malebné zalesněné krajině nedaleko Brd, našel na více než dvacet let svůj druhý domov. Dvořák nebyl zdaleka jediným umělcem, který na toto výjimečné místo jezdil.  V areálu památníku delší dobu pobýval také básník Josef Václav Sládek, na návštěvy sem přijížděli například skladatelé Suk a Fibich či literáti Zeyer, Jirásek a Stroupežnický.

Dvořák na Vysoké započal, dokončil nebo zcela vytvořil přinejmenším 30 velkých kompozic, z nichž mnohé patří k vůbec nejvýznamnějším. Patří sem skladatelova Symfonie číslo 8 a především opera Rusalka. S ní je zdejší příroda již navždy spjata. V lese za zámečkem se skutečně nachází jezírko, kam údajně chodil Dvořák na procházky a kde čerpal inspiraci pro hudbu své nejslavnější opery. Po Dvořákově smrti bylo jezírko nazváno Rusalčiným. A skladatelův letní dům dostal jméno Vila Rusalka.

V roce 1892 odcestoval Dvořák na pozvání zakladatelky americké národní konzervatoře v New Yorku Jeanette Thuberové do USA.  Nejprve sice váhal, ale pak nabídku přijal. Jeho pobyt v Americe v letech 1892-1895 mu přinesl další pocty a definitivně i světovou proslulost.  Po Čechách se mu ale stýskalo a po třech letech se proto vrátil domů. Složil pak čtyři slavné symfonické básně a kromě Rusalky i další slavnou operu Čert a Káča.
Připravila Magdalena Bičíková.

www.antonindvorak.cz
www.facebook.com/pamatnikdvorak

 



Czt