Menu

Schválení nového stavebního zákona je velký krok pro budoucnost Česka

26. 05. 2021

Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila nový stavební zákon, který se svým týmem připravila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Místo shánění razítek tak konečně začneme stavět. Zákon, který přinese zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, nezávislost a zastupitelnosti úředníků a také kompletní digitalizaci stavebního řízení, teď poputuje do Senátu.

„Dnes jsme udělali velký krok pro budoucnost naší země. Chtěla bych poděkovat všem kolegům za spolupráci a čas, který věnovali přípravě tohoto důležitého zákona. Dík patří i opozici, se kterou se na mnoha principech nového zákona shodujeme. Hlavní rozpor jsme měli v novém modelu čistě státní stavební správy, která ale jako jediná dokáže zajistit dodržování lhůt,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová po schválení zákona.

Zpátky do Evropy
„Stavební zákon je důležitý pro nás pro všechny. Je důležitý pro mladé rodiny, které mi píšou, že je pro ně zcela zásadní předvídatelnost, aby si mohly vyřídit hypotéky na stavbu rodinných domků. Nikdo z nás nechce, aby jeho život řídil úředník stavebního úřadu. Stavební zákon je velmi důležitý pro regionální rozvoj, abychom byli schopni rychle postavit silnice, dálnice, vysokorychlostní tratě nebo energetické sítě. Nový stavební zákon je ale velmi důležitý i pro vznik nových pracovních míst, aby se nám nestávalo, že investory odradí právě délka povolovacích procesů a utečou nám k sousedům,“ dodala Dostálová. Česká republika je totiž v žebříčku Světové banky mapující složitost a délku přípravy a realizace staveb na ostudném 157. místě z celkem 190 zkoumaných států. Ještě před 10 lety byla Česká republika přitom na 76. místě.  V Evropě jsou dnes na tom hůře pouze Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina.

Cesta k novému bydlení i investicím
Nový stavební zákon je důležitý pro občany i pro velké investory. „Nový stavební zákon přináší změnu pro nás všechny. Cílem tohoto zákona je razantní zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, zastupitelnost úředníků a digitalizace. Prostě a jasně, aby stavebník neobíhal úřady, ale aby vše vyřídil z pohodlí domova od stolu. Pokud bude mít vše v pořádku, může mít stavební povolení na domek v tzv. zrychleném řízení v ruce už za třicet dní. Velký investor pak do roka. Lidé dostanou profesionální a rychlou službu. Hlavní princip zákona: jedno razítko u jednoho úřadu do jednoho roku není žádná proklamace, ale skutečnost! Budeme mít život v našich rukou, ne v rukou úředníků,“ zdůraznila Klára Dostálová.

Co přinese nový stavební zákon
Úředníkům díky rekodifikaci stavebního práva a zjednodušení povolovacího řízení odpadne až 40 procent agendy. V budoucnu povedou stavební úřady už jen jedno řízení, jehož výsledkem bude jedno rozhodnutí místo současného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Nový stavební zákon také zavede apelační princip, který zajistí, že odvolací orgán bude muset vždy rozhodnout. Odpadne tak současný ping-pong, kdy se věc stále dokola vrací nižší instanci. Velkým krokem vpřed bude kompletní digitalizace stavebního řízení, která umožní elektronickou komunikaci mezi občany a úředníky, ale i mezi úředníky navzájem, a přinese větší kontrolu, otevřenost a transparentnost řízení.

„Chtěla bych ubezpečit opoziční poslance, že jejich obavy z kolapsu povolování staveb, až přejdou stavební úřady pod stát, jsou opravdu zbytečné. Už nyní v průzkumu místních samospráv deklarovalo 40 procent stávajících úředníků stavebních úřadů ochotu přejít do služebního poměru. Nyní začneme vysvětlovat výhody práce pro stát a já jsem přesvědčena, že personální nouzí trpět rozhodně nebudeme. A určitě také nebudeme potřebovat desítky miliard navíc, jak se obává opozice,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. V současnosti obecní stavební úřady zaměstnávají přibližně sedm tisíc úředníků. S ohledem na zamýšlené procesní zjednodušení stavební agendy a její digitalizaci si nová stavební soustava vystačí s podstatně méně úředníky.
 
Jak bude vypadat nová soustava stavebních úřadů
Nový stavební zákon počítá s převodem stavebních úřadů přímo pod stát a s vytvořením zcela nové struktury v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě, se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem jako prvostupňovým úřadem ve věci zákonem vyhrazených staveb (jako jsou dálnice, či letiště apod.) a odvolacím stavebním úřadem pro prvostupňové krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou dále tvořeny územními pracovišti v obcích podle vyhlášky Nejvyššího stavebního úřadu. První vyhláška bude vydána na základě zákonem vymezených kritérií.
 
Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé, aby se už nestávalo, že občané najdou na stavebním úřadě ceduli: Pro nemoc zavřeno. V současné době je totiž 16 procent stavebních úřadů tzv. jednohlavých. „Naším cílem je, aby díky digitalizaci občan na stavební úřad vůbec fyzicky nemusel. A pokud tam bude chtít jít, jsem přesvědčena, že upřednostní profesionální a rychlý výkon úředníka před co nejkratší dojezdovou vzdáleností,“ říká ministryně Klára Dostálová. V současnosti funguje na obcích téměř sedm stovek stavebních úřadů, do budoucna by jich mělo být v první fázi cca 300. I opoziční pozměňovací návrh Martina Kupky počítal s redukcí obecních stavebních úřadů a se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.
 
Žádné miliardy navíc
Nová stavební soustava počítá s integrací většiny dotčených orgánů chránících veřejné zájmy, což také výrazně přispěje k urychlení celého řízení. Náklady na provoz stavebních úřadů se ale nijak nezvýší. Ročně by měly vyjít na zhruba 4,1 miliardy, stát přitom už dnes platí kolem čtyř miliard ročně za přenesený výkon státní správy, který zajišťují obce a kraje. Jednorázové náklady na změnu systému dosáhnou přibližně 1,3 miliardy korun, což je z dlouhodobého hlediska přijatelné číslo. Jeden z našich nejlepších ekonomů – nedávno zesnulý profesor Michal Mejstřík – spočítal celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva na 7,1 miliardy za rok.
 
Systémová podjatost a rychlejší odstraňování černých staveb  
Převodem stavebních úřadů ze spojeného modelu veřejné správy přímo pod stát dojde k omezení nežádoucího vlivu samosprávy na povolovací procesy, a tudíž k odstranění systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů. Další z výhod tohoto systému představuje odstraňování černých staveb, které obce nezvládají platit ze svých rozpočtů. Proto nepovolené stavby dnes neodstraňují. V rámci nové soustavy bude výkon rozhodnutí hrazen přímo ze státního rozpočtu.
 
Úředníci ve státní stavební správě pod služebním zákonem budou také jednotně metodicky vedeni, bude zvýšena jejich zastupitelnost a samotná flexibilita stavebních úřadů, nový model státní správy rovněž umožní sdílení odborníků v případě složitějších a méně obvyklých případů.  

Přínosy nového stavebního zákona pro občana:

Připravil Vilém Frček.

www.mmr.cz

Czech Specials
Side VSH