Rozjeďme se za klasickou hudbou. V Česku začíná festivalová sezóna
15. 05. 2023
Jeden z nejrychleji rostoucích segmentů cestovního ruchu. To je kulturní turismus, který podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) tvoří 40 % turismu. V Česku jde o zvlášť důležitou oblast, vždyť v kontextu s kulturním dědictvím navštěvuje zemi v srdci Evropy průměrně 40 % zahraničních hostů. Nejvíc Francouzi (43 %), Britové a Američané (42 %), Rusové (40 %), Němci (36 %) a Rakušané (35 %). Pro mnohé z nich bývají největším lákadlem festivaly klasické hudby, jejichž hlavní sezóna právě začíná.
Zatímco Smetanovské dny v Plzni se nedávno uskutečnily, a to v duchu
motta „Dílo a proměna myšlení v české společnosti 19. století“,
Pardubické hudební jaro či příbramský Hudební festival Antonína
Dvořáka se právě konají. A už zítra, tedy v pátek 12. května, začne
Pražské jaro. Léto zase bude ve znamení Smetanovy Litomyšle či Festivalu
Krumlov, v září se odehraje Dvořákova Praha. Chystá se toho ale mnohem
víc. Hudba nejen, že obohacuje duši, má také významný dopad na cestovní
ruch. Do míst, kde se akce konají, se sjíždí hosté z celého světa.
„Kromě hudebního zážitku návštěvníci festivalů klasické hudby
také potřebují mít kde spát, chtějí se dobře najíst a poznat něco víc
z dané lokality. Zatímco před pandemií covidu-19 návštěva kulturních
akcí tvořila 10 % aktivit, kteréu nás turisté vykonávali, loni se jednalo
o 7 %. Věřím, že se nám to spolu s festivaly klasické hudby podaří
změnit a čísla se opět zvýší,“ říká ředitel České centrály
cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává: „Je to
v zájmu všech, vždyť v minulosti byl například finanční efekt Bohemia
Jazz Festu téměř 110 milionů Kč, Pražského jara v roce 2018 pak
téměř 35 milionů Kč. Během těchto akcí zahraniční turisté v Praze
za osobu a den utratili v průměru 4 000, resp. 2 507 Kč. Jak to bude
letos, napovídá obsazenost hromadných ubytovacích zařízení v době
konání festivalů. Například od 10. do 20. července jsou nyní ve
festivalovém Českém Krumlově ve všední dny rezervována ubytování
z cca 48 %, o víkendech se jedná o 44,66 % a 55,73 %.
V Českomoravském pomezí je aktuální obsazenost od 15. do 17. června,
tedy když začíná Smetanova Litomyšl, dokonce 63,76 %. A s novinkami,
které letos chystá Asociace hudebních festivalů, by nejen ekonomický, ale
klíčový emocionální přínos, tedy autentický a unikátní zážitek,
mohly být ještě větší.“
Právě zájem o originální prožití místní kultury patří mezi
celosvětové trendy kulturního turismu. Čím dál tím víc se totiž
rozvíjí tzv. „niche“ turismus, tedy cestovní ruch, při kterém se
návštěvníci zaměřují na určité „výklenkové“ téma. Chtějí se
v něm co nejvíc vzdělat a maximálně autenticky ho „prožít“. Právě
to je typické pro vážnou hudbu spojenou často s bonitní klientelou ve
věku 50+.
„Ač je Česko geograficky malou zemí, v oblasti klasické hudby
patříme ke skutečným velmocím. České festivaly se mohou opřít
o bohatou tradici, špičkovou úroveň a světové renomé,“ říká
prezident Asociace hudebních festivalů a ředitel festivalu Pražské jaro
Pavel Trojan a dodává: „Festivaly mohou stavět na vysoké
interpretační úrovni českých orchestrů, sólistů i komorních
ansámblů, celé plejády skladatelských osobností. Festivaly jsou ale také
mosty, jež propojují domácí umělce s aktuálním děním na mezinárodní
scéně. Přinášejí výjimečné počiny, které zpravidla není možné
realizovat v abonentních orchestrálních či komorních řadách.
Charakteristikou festivalu je, že se odehrává na časově koncentrované
ploše, využívá zajímavých lokací, netradičních spojení a nabízí
bohatý doprovodný program. Kombinace všech těchto vlastností způsobuje,
že jsou významným aktivátorem domácího i přeshraničního cestovního
ruchu. Ekonomický přínos je značný – festivaly klasické hudby
přivádějí bonitního a vzdělaného turistu, který v destinaci stráví
nadprůměrný počet dní a přinese vyšší útratu.“
Asociace hudebních festivalů každý rok v Česku pořádá
13 festivalů klasické hudby, které každoročně přináší více než
300 koncertů. Jen v loňském roce se jich zúčastnilo více než
111 tisíc návštěvníků. Program festivalů klasické hudby na rok
2023 vznikal se stejnou snahou: inovativně, autenticky a originálně oslovit
co nejvíc lidí.
„Lákat turisty do mezinárodně vyhledávaného UNESCO města se může
zdát jako zbytečné až pošetilé. Dává nám to ale výjimečnou možnost
pracovat s návštěvníkem a ukázat mu, že naše město si žádá víc než
jen jednodenní návštěvu. V unikátní kombinaci s klasickou hudbou
přivádíme publikum na další pozoruhodná místa, která nejsou tak
turisticky vytížená a málokdo by je sám objevil. Takové zážitky
vytvářejí intenzivní osobní vzpomínky silně spojené s místem, kam se
návštěvník rád vrací a také ho doporučí svým blízkým. Kultivací
turistického ruchu ve vytíženém městě chceme zmenšit zátěž na jeho
obyvatele a rozvíjet přínosy, které cestovní ruch pro město má,“
říká ředitelka Festivalu Krumlov Gabriela Rachidi a dodává:
„V neposlední řadě ukazujeme město trochu jinak i těm, kteří ho
znají nejlépe, a jeho obyvatele přivádíme zpět do historického centra,
které se jim v posledních letech odcizilo. To jsou naše vize pro současné
propojení turismu, individuálních zážitků a kultury.“
„Pořádání velkého festivalu v malém městě přináší řadu
problémů, především s nedostatečnou infrastrukturou. To je ale vyváženo
tím, že festivalem žije celé město. Návštěvníci se s umělci
setkávají nejen na jevištích, ale i v kavárnách, při procházkách
uličkami, atmosféra festivalového městečka je prostě úžasná,“ říká
ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek a dodává: „Velký zájem
o návštěvu našeho festivalu nakonec přispívá i ke zlepšování
infrastruktury. Každý rok přibývají nové penziony, kavárny, bistra, sami
organizujeme festivalová občerstvení v blízkosti koncertních míst, takže
diváci odjíždějí spokojeni po všech stránkách.“
Průběžně aktualizované informace o klasické
hudbě, hudebních slavnostech a festivalech staré hudby, ale také
o divadle,
muzeích
a galeriích či tradičních
řemeslech, jednoduše o kultuře jako
takové, jsou k dispozici na jednom z největších turistických portálu
v Evropě Kudy z nudy.cz. Lidé tam mimo jiné
najdou kalendář akcí, ale
také dílčí rozcestníky, a to v češtině. Organizace, které akce
pořádají, mohou na webu provozovaném agenturou CzechTourism informace samy a
zdarma zveřejňovat, a to po
splnění stanovených podmínek.
V angličtině si lze informace týkající se krás Česka přečíst na
portálu Visit Czechia.com. Součástí
tohoto webu CzechTourismu určeného pro zahraniční turisty je třeba sekce
kultura
a zábava tvořená z podsekcí jako jsou muzea
a galerie, divadlo
a hudba či design
a ikonické české značky. Nechybí ani pozvánky na kulturní
události nebo informace o světově proslulých tuzemských hudebních
skladatelích.
CzechTourism dává o akcích vědět také na sociálních sítích, a to
i jednotlivých zahraničních zastoupení. S místy, kde se festivaly
konají, seznamuje přímo zahraniční média. Němci a Rakušané by tak měli
letos poznat například Smetanovu Litomyšl, turisté z Německa by měli
zažít speciální hudební večery v rámci Pražského kulturního
kaleidoskopu, hosté ze Slovenska zase Lednicko-Valtický hudební festival.
Kromě toho se zahraniční zastoupení České centrály cestovního ruchu
v Itálii často věnuje Pražskému jaru, spolupracuje s tour operátorem
specializovaným na cestování za vážnou hudbou aj.
„Segment kulturního turismu je podstatným fenoménem, který ovlivňuje
návštěvnické portfolio festivalových akcí. Důležité je, aby programová
skladba festivalu dokázala v sobě snoubit sdílení hodnot národního
kulturního dědictví a jeho globálního historického kontextu s “geniem
loci”. Aby dokázala tato sdělení přinést publiku v nejvyšší možné
interpretační kvalitě tuzemskými i zahraničními interpretačními
veličinami, a tedy docílit toho, aby se forma sdílení snoubila s kvalitou
samotného obsahu. Pro každého návštěvníka Česka, který si přijede
cíleně za kulturním zážitkem, je jistě speciální událostí, když si
například Dvořákovo dílo vyslechne v sále, ve kterém sám Antonín
Dvořák dirigoval provedení “Novosvětské symfonie” při inauguračním
koncertě České filharmonie v roce 1896. V zahraničí je obvyklé, že
milovníci klasické hudby cestují za neopakovatelnými kulturními zážitky
i stovky kilometrů. Právě proto, aby zažili něco, co, nemůže být
napodobeno díky neopakovatelné symbióze místa, prováděného díla a
kvality interpretace. Tento “zázračný “ mix naše festivaly hojně
nabízí,“ říká ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon a dodává:
„A mimochodem, genius loci působí i na interprety samotné, kteří jsou
danými reáliemi inspirováni a jsou jimi stimulováni často ke skutečně
mimořádným výkonům. Publikum to dokáže vnímat a nesmírně ocenit. Jak
to tuzemské, tak i zahraniční.“
Nejen hudba v nečekaném provedení se objeví i v zahraniční kampani
CzechTourismu zaměřené na tradice. V on-line prezentaci Česka bude mít
každý kraj jedno hlavní téma, kdy například u Moravskoslezského jde
o industriální dědictví. V kampani ho symbolizuje nečekané hlediště
v Ostravě. Někdejší industriální prostor v Dolních Vítkovicích se
představuje jako domov pro dechberoucí představení.
Globální kampaň za 35 milionů Kč bude možné vidět v Německu, Polsku,
na Slovensku, ve Velké Británii, USA, Nizozemsku, Francii, Itálii,
Španělsku, Švédsku, Dánsku, Rakousku, Maďarsku a Izraeli. I v ní bude
poznat, že kulturní turismus je velmi široké téma s přesahem do
kreativních odvětví ekonomiky a kulturního ekosystému. Jde o oblast,
která se – stejně jako festivaly klasické hudby jako takové –
průběžně transformuje spolu s tím, jak se mění životní styl, rozvíjí
různé kreativní formy, digitalizace, inovace a poptávka po
udržitelnosti.
Přehled
Festivalů klasické hudby v roce 2023
Hudební festival L. van Beethovena je
nejstarším a největším festivalem klasické hudby v severních Čechách,
letos se koná už 58. ročník. Festival obsahuje celkem 21 koncertů,
z toho 6 symfonických a 15 komorních, v 10 městech Ústeckého kraje:
Teplice, Most, Chomutov, Klášterec nad Ohří, Litoměřice, Děčín, Osek,
Jimlín, Jezeří a Velké Březno.
MHF Dvořákova Praha je v celosvětovém měřítku
největším dvořákovským festivalovým projektem. Jde o exkluzivní
přehlídku mezinárodně nejuznávanějších sólistů, dirigentů, orchestrů
i komorních souborů. Zároveň festival dává velký prostor nastupující
hudebnické generaci. Cílem Dvořákovy Prahy mimo jiné je, aby světové
hvězdy, které přijíždějí na festival, naplnily základní dramaturgický
záměr festivalu, kterým je pocta tvůrčímu odkazu globálně
nejuznávanějšího českého skladatele v celé šíři díla. V roce
2023 se koná 16. ročník, který kromě Dvořákovy síně, Betlémské
kaple a Anežského kláštera v Praze zavítá i do Olomouce.
Harmonia Moraviae je multižánrovou hudební přehlídkou
s více než dvacetiletou tradicí, kterou pořádá zlínská Filharmonie
Bohuslava Martinů. Připravovaný 21. ročník připomene v jedenácti
koncertech staletou vzájemnou provázanost české hudby a kultury s kulturou
evropskou, a to jak prostřednictvím hudby symfonické, tak i komorní či
ryze vokální; z hlediska žánrového nebude chybět ani hudba duchovní,
lidová, filmová nebo jazz. Festival se uskuteční od 21. 9. do 2. 11. 2023
v nejmodernějším koncertním sále v Česku, Kongresovém centru Zlín, a
obohatí jej význační umělci svého oboru jako např. Leticia Moreno, Iva
Bittová, Tomáš Netopil nebo Rudy Linka.
Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram vznikl již
v roce 1969 a právě v těchto dnech probíhá jeho 54. ročník.
Specifikem – a rovněž velkou devizou festivalu – je rozprostření do
celého příbramského regionu s koncerty pořádanými na řadě velmi
atraktivních míst spojených se životem Antonína Dvořáka, kromě samotné
Příbrami zejména Památníkem ve Vysoké u Příbrami, kostelem v Třebsku
či naprosto unikátním komplexem Svaté Hory u Příbrami. Přední čeští
i světoví sólisté i ansámbly dále koncertují např. na zámku Dobříš
nebo v Březnici.
Pardubické hudební jaro 2023 nabízí v letošním
45. ročníku pod heslem „Od klasiky po Čechomor“ 16 koncertů
v Pardubicích, Sezemicích, Cholticích, Přelouči, Heřmanově Městci,
Seči a Vysokém Mýtě. Mezi nejvýznamnější umělce letošního ročníku
patří houslisté Daniel Matejča a Pavel Šporcl, trumpetistka Selina Ott či
zpěvačky Kateřina Kněžíková a Hana Blažíková.
Plzeňský festival Smetanovské dny má více než
čtyřicetiletou tradici, pořadatelem je Plzeňská filharmonie. Unikátní je
svou mezioborovostí (hudba, tanec, výtvarné umění, divadlo, film,
literatura a věda).
Dvořákův festival – 67. ročník znamená 64 koncertů
v 55 městech 7 krajů. Křížem krážem s Dvořákem. Vaše léto
s hudbou prolnuté týdenní plavbou „Po stopách A. Dvořáka“.
Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského je přední
kulturní a společenskou akcí Kraje Vysočina zaměřenou na prezentaci
lidského hlasu v hudbě různých žánrových a stylových období.
Z historického hlediska navazuje na bohatou hudební tradici jaroměřického
panství, založenou na počátku 18. století uměnímilovným rodem
Questenbergů. Koná se v různých prostorách zámku v Jaroměřicích nad
Rokytnou a dalších místech Kraje Vysočina v jeho okolí, ať už pod
střechou či bez ní (např. zámek Valeč u Hrotovic, Pivovar Dalešice
atd.). Během 14 srpnových dnů se koná obvykle deset koncertů s roční
návštěvností téměř 6 tisíc posluchačů. Jubilejní 25. ročník se
uskuteční od 5. do 19. srpna.
České doteky hudby – 24. ročník. Prostor na festivalu
dostávají zejména čeští umělci patřící k vrcholným představitelům
české interpretační školy a také mladá nastupující generace. Festival
se věnuje soudobé hudbě. Každoročně uvede kolem 10 titulů. Koncerty
festivalu zní nejčastěji v sálech Pražského hradu, Obecního domu,
Rudolfina, Národního domu na Vinohradech, v Kongresovém centru Praha,
Lichtenštejnském paláci, V Kostele svatého Šimona a Judy na Starém
městě Pražském či v Klementinu, anebo v Klášteře Svaté Anežky
české či v Novoměstské radnici kde sídlí.
Cyklus festivalů České kulturní slavnosti jako esence
duchovních hodnot českého národa prezentovaná předními českými
i zahraničními umělci, vznikly v roce 2002 spojením významných
českých festivalů při zachování jejich vlastních tradičních identit.
Zahrnuje festivaly: TANVALDSKÉ HUDEBNÍ JARO – Tanvald, BYSTŘICKÉ
ZÁMECKÉ SLAVNOSTI – Bystřice p. Hostýnem, VIVAT VARHANY – Slavonice,
ART SALON PIANO – České Budějovice a MALOSTRANSKÉ KOMORNÍ SLAVNOSTI –
Praha. Dramaturgická rozmanitost Českých kulturních slavnost oslovuje
široké vrstvy kulturní veřejnosti všech věkových generací. Vedle
komorních a orchestrálních koncertů, pořadů pro mládež, divadelních
představení a výstav obrazů předních českých výtvarníků, jsou
festivaly provázeny i koncerty ostatních žánrů.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je řazen mezi
nejvýznamnější evropské festivaly klasické hudby. U jeho zrodu v roce
1946 stál dirigent Rafael Kubelík a klavírista Rudolf Firkušný. Hned
první ročník se stal dějištěm evropského debutu Leonarda Bernsteina.
Festival každoročně nabízí na čtyři desítky koncertů v téměř
dvaceti koncertních sálech. Pražské jaro je tradičně zahájeno
12. května Smetanovou Mou vlastí, a to v podání přední domácích
i světových orchestrů a dirigentů – v živé paměti zůstává
kupříkladu provedení Vídeňských filharmoniků pod taktovkou Daniela
Barenboima. Hlavní dramaturgickou linku tvoří hostování nejlepších
zahraničních orchestrů a sólistů, na své si ovšem přijdou i milovníci
komorní hudby. V premiéře zazní celá řada nových skladeb a bohatou
nabídkou budou potěšeni i ti, kteří se zaujetím sledují nejnovější
trendy poučené interpretace hudby minulých epoch. Pražské jaro dává
příležitost také mladým umělcům a světovému věhlasu se těší také
mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Široký záběr festivalu a
hojná zahraniční účast je přínosem pro české publikum, zároveň
významně obohacuje diskurz české laické i odborné veřejnosti
o aktuální pohledy a trendy ze zahraničí.
Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním
festivalem v Česku (založen 1946), zároveň patří k největším
pravidelným festivalům klasické hudby u nás. Hlavní programovou náplní
jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty,
oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou
vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická,
instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty
chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Centrem
festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který
byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO.
Hlavní pořady se konají zejména v akusticky dokonalém II. nádvoří
s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v litomyšlských
chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též například na zámku
v Nových Hradech. Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním
zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních
výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným
géniem loci.
Festival Krumlov (dříve Mezinárodní hudební festival
Český Krumlov) je jedním z nejvýznamnějších českých festivalů
klasické hudby. Tradičně se koná ve městě Český Krumlov již od jeho
zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1992. Svými koncerty
propojuje nejen krásné interiéry a exteriéry tohoto středověkého města,
ale i další historicky a kulturně hodnotné lokality jižních Čech.
Festival se dosud konal na více než 40 místech a i letošní 32. ročník
oživí hudbou několik netradičních lokací. Kromě nevyčerpatelné
variability koncertních prostor je pro festival stěžejní podpora mladých
umělců a organické spojení hudby s dalšími uměleckými formami.
Komorní, symfonická a sborová díla často uvádí v kombinaci s tancem,
herectvím a pantomimou či originální scénografií. Dramaturgie pravidelně
zařazuje také díla vokální, opery či scénické uvedení vybraných
árií. Na programu festivalu se vyjímají jména špičkových českých a
zahraničních sólistů společně s nejvýraznějšími interprety
nastupující generace. V letošním roce uvede také jednu českou
premiéru.
Podzimní festival duchovní hudby v Olomouci, městě
s tisíciletou tradicí duchovního a hudebního života, je svou bohatou
spirituální a hudební tradicí, mnoha skvosty sakrální i světské
architektury, které je předurčeno být hostitelem jednoho
z nejprestižnějších evropských festivalů duchovní hudby. Vysoce
rozvinutý hudební život se v minulosti soustředil kolem metropolitní
kapituly a přitahoval vynikající hudebníky nejen do Olomouce, ale i do
širokého okolí. Význační skladatelé a instrumentalisté zasvětili své
životy rozvoji a obohacování zdejší kultury. Renesanční polyfonik Jacobus
Gallus působil jako regenschori v katedrále sv. Václava, skladatel a
houslista Heinrich Ignaz Biber, jakož i český barokní skladatel Pavel Josef
Vejvanovský žili a pracovali v arcibiskupském paláci v nedaleké
Kroměříži. V roce 1767 navštívil Olomouc tehdy jedenáctiletý W. A.
Mozart a údajně zde složil svou Olomouckou symfonii. V Olomouci zanechali
své stopy i jiní význační skladatelé: Antonín Dvořák spolupracoval se
sborem Žerotín a věnoval mu své oratorium Sv. Ludmila a Gustav Mahler
dirigoval orchestr olomouckého německého divadla. Ludwig van Beethoven
věnoval svou slavnou Missu solemnis arcivévodovi Rudolfovi Habsburskému
u příležitosti jeho intronizace jako arcibiskupa olomouckého a Leoš
Janáček dedikoval svou Glagolskou mši arcibiskupu Prečanovi.
Připravila Štěpánka Filipová.
www.kudyznudy.cz
www.czechtourism.cz
www.visitczechrepublic.com