Praha našla cestu k uhlíkové neutralitě
12. 05. 2021
Rada hl. m. Prahy na svém dnešním zasedání schválila návrh Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 předložený náměstkem primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petrem Hlubučkem. Ambiciózní dokument se má stát vlajkovou lodí úsilí o uhlíkově neutrální metropoli v roce 2050. Jeho realizace během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010. Toho se má dosáhnout realizací 69 konkrétních opatření, které jsou v plánu rozděleny do čtyř sekcí – Udržitelná energetika a budovy, Udržitelná mobilita, Cirkulární ekonomika a Adaptační opatření.
Strategický
dokument vznikal déle než rok v rámci několika pracovních skupin pod
záštitou náměstka primátora hl. m. Prahy pro oblast životního
prostředí Petra Hlubučka. „Aby Praha zůstala dobrým místem
pro život všech Pražanů, a zároveň byla atraktivním místem pro business
a investory, musíme zlepšit náš přístup k ochraně klimatu a životního
prostředí v Praze. Klimatický plán navrhuje způsoby, jak přístup města
změnit ve čtyřech klíčových oblastech, které mají dopad na čistotu
životního prostředí v Praze, ale i na kvalitu života jejích obyvatel a
podmínek pro rozvoj podnikání,“ říká Petr Hlubuček (STAN)
„Nyní jsou navíc i vhodné podmínky z hlediska financování těchto,
často velmi nákladných, projektů. Počítáme, že se hlavní město
masivně zapojí do dotačních programů na národní i evropské úrovni.
Otevírá se nám přiležitost, která se nebude opakovat, získat miliardy
korun pro investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ekologizace
zdrojů tepla pro Prahu, rozvoje elektromobility, nebo adaptace města na dopady
změny klimatu, jako je horko a sucho,“ vysvětluje hlavní myšlenku za
vznikem Klimatického plánu náměstek.
„Jedním ze zásadních nedostatků, který Praze brání účinně
snižovat množství produkovaných emisí na jejím území, je nedostatečné
vytváření příležitostí pro zapojení samotných občanů. I toto má
Klimatický plán ambici změnit“, dodává Hlubuček.
Praha už v červenci 2019 přijala Klimatický závazek pro rok 2030, ve
kterém se zavázala k takové politice ochrany životního prostředí, která
povede k co nejrychlejšímu snižování uhlíkové stopy města. Tento
závazek dopodrobna rozpracovala Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou
energii a klima Klimatický plán je výsledkem její roční práce a do
značné míry navazuje na už dříve schválené strategie, zejména
v oblastech udržitelné mobility a adaptačních opatření.
V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mj.
za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, či až 60% snížení
emisí CO2 u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude
především výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Až
23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny.
Prostředkem k tomu má být, mimo jiné, založení Pražského
společenství pro obnovitelnou energii, které má sloužit jako
organizace s otevřeným členstvím pro všechny obyvatele i podnikatele a
firmy působící v Praze, kteří chtějí na svých, či veřejných
objektech instalovat obnovitelné zdroje energie. Dané společenství bude
sloužit jako platforma pro instalace výroben obnovitelné energie,
předávání vyrobené čisté energie mezi jednotlivými členy a případně
i koordinovat energeticky úsporné projekty u daných objektů. Dále je
v plánu komplexně rozvinout systém energetického managementu města, který
bude jasně prioritizovat vhodné energeticky úsporné projekty, vyhodnocovat
provedená opatření, a i kalkulovat uhlíkový rozpočet města mapující
plnění stanoveného klimatického cíle.
Přechod na udržitelnou mobilitu chce Praha podpořit
výstavbou sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, která bude čítat na
10 tisíc jednotek. To by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke
snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030, což je naprosto
klíčovým předpokladem pro snižování emisí oxidu uhličitého
i dalších životnímu prostředí škodících zplodin vznikajících
v dopravě. Potenciál růstu vidí plán ve veřejné dopravě, kde za
klíčové projekty považuje modernizaci a automatizaci linky metra C
i dalších tramvajových, autobusových a železničních tras. Odhad je, že
by pražská MHD mohla v roce 2030 přepravit o dalších 150 milionů
cestujících více než dnes. V souladu s Klimatickým závazkem je
i další rozšiřování zón placeného stání a zvolení vhodného modelu
zpoplatnění vjezdu neekologických vozů do oblasti historického centra Prahy
a jeho širšího okolí.
Z hlediska cirkulární ekonomiky je hlavním cílem
předcházet vzniku odpadu a měnit odpady na zdroje. Jedním
z nejambicióznějších záměrů výstavba první bioplynové stanice ve
vlastnictví města, která by zpracovávala gastroodpad z restaurací
i domácností a mohla Prahu zásobit až 3 miliony metrů krychlových
biometanu pro využití ve vozech městských organizací jako je Dopravní
podnik hl. m. Prahy nebo Pražské služby. Vedení města chce nadále
zvyšovat motivaci občanů k třídění odpadů. Zajistí
pohodlnější podmínky pro třídění zavedením kontejnerů pro společné
třídění plastů, kovů a nápojových kartonů, umísťováním
třídících nádob do domovních dvorů a výstavbou multikomoditní
dotřiďovací linky. A to tak, aby v roce 2030 stoupl podíl vytříděného
odpadu na 65 %. Pozornost bude Praha věnovat i druhému životu nábytku,
který zajišťují tzv. REUSE pointy nebo plánovaný online rozcestník. Tyto
aktivity by měly být do budoucna zastřešeny jednotným koordinačním
centrem s edukačním přesahem. Praha dále plánuje aplikovat prvky
cirkulární ekonomiky napříč stavebním a potravinářským sektorem,
k čemuž bude sloužit právě připravovaná Strategie pro přechod na
cirkulární ekonomiku.
Konečně v oblasti adaptačních opatření má město již
od roku 2017 schválenou Strategii Adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, ze
které vychází a na jejíž doposud realizované úspěšné projekty modré a
zelené infrastruktury dále navazuje. V rámci současného Implementačního
plánu počítá s vysazením až 1,5 milionu nových stromů napříč
městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch,
i dalšími renovacemi a renaturalizacemi pražských parků a zelených
prostranství. Pro lepší péči o zelenomodrou infrastrukturu města jsou
připravovány závazné dokumenty Standardy hospodaření s dešťovou vodou a
Standardy péče o uliční stromořadí. Počítá se i s instalací pítek
a mlžítek v ulicích, projekty vegetačních střech a jiné vertikální
zeleně, s ozeleňováním pražských vnitrobloků, zakládáním a
revitalizací vodních ploch a toků a dalšími opatřeními. Úspěšnost
projektů je měřena řadou indikátorů, a každoročně vyjádřena
v souhrnné infografice klimatického štítku města, tzv. Klimaskenu.
Připravil
Matěj Senft.
www.prague.eu