Nové návštěvnické středisko Chýnovské jeskyně má podobu historické výtopny lokomotiv

Nové návštěvnické středisko bylo dnes otevřeno u Chýnovské jeskyně mezi Dolními Hořicemi a Chýnovem na Táborsku. Je věrnou kopií bývalé výtopny lokomotiv průmyslové železnice z nedalekého kamenolomu v Pacově hoře.

„Historicky je jeskyně úzce spjata s těžbou vápence a tudíž i s historií objevu jeskyně a její ochrany,“ říká vedoucí Chýnovské jeskyně Karel Drbal. Pro výstavbu byl využit prostor bývalého částečně zasypaného selského lomu u vstupu do jeskyně. „Expozice si klade za cíl přiblížit návštěvníkovi svět krasu a jeskyní ve srozumitelné a atraktivní formě. Budova doplnila současnou neúplnou infrastrukturu, nabídne návštěvníkům prostory pro případ nepříznivého počasí i další zázemí,“ uvádí ředitel Správy jeskyní České republiky (SJ ČR) Lubomír Přibyl.

Expozice, umístěná i v podzemí pod výtopnou, představuje například geologii a mineralogii Chýnovského krasu včetně nepřístupných částí jeskyně.  „Je to mimořádný krasový a zároveň geologický fenomén, který nemá v Česku obdobu, unikátní mineralogické naleziště s výskytem exotických odrůd a forem nerostů,“ vysvětluje Drbal. Část výstavy o historii objevů, zpřístupňování a výzkumů poukazuje na to, že Chýnovská jeskyně je první „komerčně“ zpřístupněná jeskyně v tuzemsku. Na objevech, průzkumech a výzkumných pracích se podílelo několik generací amatérských i profesionálních speleologů. Historie je spojena s mnoha osobnostmi vědy a regionu. Téma Historie těžby a její vliv na krajinu připomíná, že těžba vápenců a jejich zpracování přispěla k objevu několika jeskyní včetně Chýnovské. Historicky je pozoruhodná těžba v takzvaných selských lomech a pálení vápna místními zemědělci. Stejně významná je i těžba zpracování v bývalých Schwarzenberských kamenolomech, využívané technické a dopravní prostředky v 19. století i socioekonomické vztahy v regionu.

Expozice také připomíná, že jeskyně poskytuje ideální podmínky pro hibernaci deseti různých druhů netopýrů. Na existenci vápenců je vázán výskyt zvláště chráněných rostlin (kyvor lékařský, kruštík tmavočervený, okrotice bílá, střevíčník pantoflíček) a hub (chřapáče, vzácné bedly, krasočížka žlutá či kačenka česká). Lokalita je významná teplomilnými skalními a suťovými společenstvy. „V Česku až dosud neexistovala expozice, kde by návštěvník měl možnost porovnat na jednom místě speleotémy typické pro zpřístupněné jeskyně jako je krápníková výzdoba, Koněpruské růžice, vápence, fosilie, křemenné lamely či sedimenty,“ doplňuje Drbal.
Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území Čech a Moravy. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště.  Vyniká barevností stěn a stropů, kde pestrobarevné polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1400 metrů. Pro turisty je zpřístupněno 260 metrů s převýšením 36 metrů. Ročně přijede na 30 tisíc návštěvníků z tuzemska i ze zahraničí. „Lze předpokládat, že většina z nich využije možnost hlouběji se seznámit s problematikou, kterou jim běžná prohlídka jeskyně pouze nastíní,“ dodává Přibyl.

Stavbu za celkem 17 milionů korun podpořil operační program EU Životní prostředí.
Připravila Pavla Drunecká.

chynovska.caves­.cz
facebook.com/chy­novskajeskyne