Mistryně perníkářka zvládne zvíře i husara na koni
12. 10. 2020
Oblíbenou pochoutkou dětí i dospělých je po
celá staletí perník. Původně luxusní pochoutka se stala postupem času
běžně dostupnou a není snad člověka, který by perník nikdy neochutnal.
Kromě průmyslové produkce se jeho výrobě věnují i drobní
řemeslníci.
„Myslím, že perník miluje každý. Jeho medovou kořeněnou chuť
nenapodobí žádná jiná dobrota. Když je k tomu navíc krásně ozdobený,
člověk neodolá,“
uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní
ruch Libereckého kraje.
V Libereckém kraji se tvorbě této pochoutky věnuje nositelka titulu
Mistryně tradiční rukodělné výroby Jiřina Růtová, která pochází
z Janova Dolu v Podještědí. Mezi tvůrci folklorního
pečiva vyniká originálními nápady, velmi chutným a trvanlivým perníkem
i jeho vkusným a neotřelým zdobením.
Jako perníkářka pracuje s pravým včelařským perníkem. Tento druh jí
vyhovuje především v tom, že nemusí zrát do druhého dne, ale může se
péct v podstatě bezprostředně po zpracování těsta a lehkém vykynutí.
Její výrobky mají různou podobu – od zvířat až po různé moderní
motivy. Dokáže i precizně a s přihlédnutím ke skutečné podobě
výzbroje a uniformy ozdobit perníkovou
figurku husara na koni.
Originální perníkářský rukopis Jiřiny Růtové
obdivují ročně tisíce návštěvníků historických jarmarků a trhů
tradičního řemesla po celé České republice. V její tvorbě se odráží
místní, podještědské, i rodinné tradice; respekt k odkazu lokálních
lidových zvyklostí je pro celou její činnost charakteristický – peče také
tradiční pečivo, zdobí kraslice a vystupuje ve folklorním souboru Horačky.
Svou aktivitou se po léta všestranně zasazuje o zachování a prezentaci
řady projevů tradiční lidové kultury v Libereckém kraji.
Původní
receptura perníku se skládala z medu, mouky a pepře. Vyráběl se
v hanzovních městech, z nichž se pak začal hojně vyvážet do
vnitrozemí. Kvůli ceně koření, byl ale velkým luxusem. Postupně se
receptura perníku začala upravovat, tak že v dnešní době se vytváří
z pšeničné a žitné mouky, vajec, mléka, medu, cukru a koření se
skořicí, zázvorem. Někdo používá i hřebíček, anýz a podobně. V Česku je nejznámější
perník pardubický.
Připravil Filip
Trdla.
www.kraj-lbc.cz