Kdy je nejvyšší čas na očkování?

S nástupem podzimu přichází každoroční vlna respiračních onemocnění, která v české společnosti naráží na velkou míru lhostejnosti. Přestože odborníci varují před možnými komplikacemi a zdůrazňují prevenci, mnoho lidí závažnost chřipky podceňuje. Proč je důležité neponechávat ochranu zdraví na poslední chvíli, pro koho představují viry největší hrozbu a podle jakých varovných signálů bezpečně poznáte, že jde o vážnější stav?

Důvody nízké proočkovanosti v Česku
V Česku je proti chřipce očkováno méně než 9 % populace a ani u seniorů se proočkovanost nedostává na 30 %, přestože WHO doporučuje alespoň 75 %. Pro srovnání, Dánsko dosahuje přibližně 75 % a Irsko kolem 70 %. Hlavním důvodem je podceňování chřipky, kdy ji lidé vnímají jako běžné nachlazení. Přitom během poslední sezony vyžadovalo hospitalizaci pro těžký průběh chřipky přes 4 700 pacientů a několik stovek lidí na její následky zemřelo, více než 91 % z nich tvořili senioři nad 65 let.

Vhodná doba pro očkování a jeho účinnost
Nejvhodnější období je od října do listopadu, aby měl organismus dostatek času vytvořit protilátky ještě před začátkem hlavní sezony a ochrana vydržela po celý její průběh. Ochrana se vytváří přibližně dva týdny po očkování. I když se účinnost vakcíny podle sezony pohybuje mezi 30 až 54 % proti samotné infekci, hlavní přínos spočívá v prevenci těžkého průběhu, hospitalizace a úmrtí. „V naší praxi opakovaně vidíme, že lidé očkování odkládají až na dobu, kdy se chřipka začíná ve větší míře šířit. Přitom právě včasné očkování během října nebo listopadu dává imunitnímu systému nejlepší šanci vytvořit ochranu ještě před vrcholem sezony,“ říká praktický lékař ATODA Medical.

Preventivní opatření
Nejúčinnější je kombinace opatření. U rizikových skupin je základem očkování, dále pravidelné mytí rukou, větrání, dostatek spánku a omezení kontaktu s ostatními při prvních příznacích. Samotná respirační sezona přinesla v Česku více než 1,8 milionu případů respiračních infekcí, což ukazuje, že prevence má velký význam.

Důležitost očkování pro rizikové skupiny
Největší přínos má očkování pro seniory, chronicky nemocné pacienty, osoby s oslabenou imunitou, těhotné ženy a zdravotníky nebo pečující osoby. Právě u seniorů nad 65 let dochází k naprosté většině komplikací a hospitalizací. Očkování nezaručí, že člověk neonemocní, ale významně snižuje riziko těžkého průběhu.

Varovné příznaky
Varovnými příznaky, podle kterých lze poznat, že už nejde o běžné nachlazení, jsou:
●        vysoká horečka přetrvávající několik dní;
●        výrazná dušnost;
●        bolest nebo tlak na hrudi;
●        zmatenost;
●        známky dehydratace,
●        rychlé zhoršování stavu.

Zvýšenou pozornost by měli věnovat hlavně senioři, malé děti a chronicky nemocní, protože právě u nich hrozí nejvyšší riziko komplikací a hospitalizace.
Připravila Dominika Lemmerová.

atodamedical.cz