Menu

IROP investuje do bezpečí a zdraví lidí na regionálních silnicích po celé republice 44,5 miliardy korun

08. 04. 2021

Integrovaný regionální operační program (IROP) k dnešnímu dni poskytl dotaci 981 projektům za více než 44,5 miliardy korun zaměřeným na modernizaci nebo budování silnic II. a III. třídy, modernizaci přestupních terminálů nebo budování cyklostezek a bezpečnostních opatření pro chodce a cyklisty. Dokončeno bylo téměř 680 projektů za necelých 24 miliard.

„Zvláště v této době, kdy po zimě vyrážejí na silnice i sváteční řidiči a hlavně cyklisté, výletníci a příznivci nejrůznějších sportů, je nutná ještě větší obezřetnost než kdykoli jindy. Na bezpečnost našich občanů ovšem myslíme kontinuálně. Nejenže jsme během aktuálního programového období poskytli na tyto projekty 44,5 miliardy korun, bezpečnost jsme samozřejmě zapracovali i do dalšího programového období, tedy do IROP na roky 2021–2027,“ říká náměstek Sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád.

Od otevření cyklostezky bez nehod na silnici
Příkladem je nová cyklostezka spojující lázeňské obce Teplice nad Bečvou a Hranice. Až do loňského jara byli místní odkázáni na cestu po silnici I/35, kde v tomto úseku projelo denně okolo deseti tisíc aut. „V tomto úseku již cyklistu na komunikaci nepotkáte, za poslední rok nedošlo ani k žádné nehodě,“ potvrzuje Alena Macháčková, vedoucí oddělení podpory rozvoje řízení Města Hranice.

Dneska totiž mají cyklisté k dispozici cyklostezku dlouhou 2 kilometry. A neslouží jenom lidem přepravujícím se na kolech. Díky vybudovaným odděleným chodníkům vedle cyklostezky tudy prochází i velké množství pěších chodců, převážně rodin s dětmi.

Výstavba cyklostezky řeší první etapu bezpečného propojení už hotového úseku od Lipníka nad Bečvou po začátek hranice katastru obce Černotín. Tady bude cyklostezka navazovat na další úsek, který propojí obce Skalička a Ústí. IROP na tuto investici přispěl téměř čtrnácti miliony korun.

Centrem bez bariér teď lidé chodí víc pěšky
Zhruba pět a půlmilionový příspěvek pomohl zmodernizovat chodníky a vybudovat bezbariérové trasy v centru města Třebíč podél frekventované silnice II/351.

Do rekonstrukce byly trasy pro pěší ve špatném stavu odpovídajícím jejich stáří, místy byly dokonce v havarijním stavu. Chyběly bezpečnostní prvky pro běžné chodce, na osoby se sníženou schopností pohybu a orientace dříve nikdo nemyslel. Dlouhá trasa vedoucí k autobusovému nádraží sváděla chodce k riskantnímu přecházení přímo přes frekventovanou silnici.

Prostřednictvím modernizace ve městě zabudovali vodící a signalizační prvky pro snadnější a bezpečnější pohyb chodců, vylepšili umístění celkem pěti chodníků a umožnili bezbariérový přístup k jednadvaceti zastávkám veřejné dopravy. „Byla zrekonstruována jedna světelná křižovatka a navazující plochy. Výrazně vzrostla bezpečnost díky instalaci čtyř chodeckých ostrůvků,“ doplňuje starosta města Pavel Pacal.

Úpravy chodníků a přechodů usnadnily přesun po městě a lidé je skutečně začali více využívat k cestám na úřady, do škol a k zastávkám veřejné dopravy. „Cestující městskou autobusovou dopravou ocenili prodloužení a bezbariérovou úpravu nástupišť autobusových zastávek,“ potvrzuje starosta.

Povedlo se tak dosáhnout cíle ‒ zvýšit bezpečnost. Zatímco v roce 2015 tady šetřili pět dopravních nehod, v roce 2020 už pouze jedinou událost.

Kladno a Vsetín: příklady, jak se na silnicích zvyšuje bezpečnost a snižuje zátěž lidí
Kladenská lokalita Na Cikánce představuje důležitý dopravní uzel propojující město s Berounem a Slaným. Dvě stykové křižovatky na silnici II/118 představovaly kritické místo, kde v dopravních špičkách vznikaly kolony vozidel a také konstrukčně už byly značně porušené. Řešením byla přestavba na kruhovou čtyřramennou křižovatku, včetně chodníků, úprav přechodů pro chodce, nového dopravního značení a odvodnění komunikace. Příspěvek IROPu lehce přesáhl devět milionů korun.

Zlepšila se plynulost silničního provozu, kolony zde již nevznikají. Úpravy měly vliv i na bezpečnost. „Od doby, kdy je kruhový objezd v provozu, nedošlo k žádné vážné dopravní nehodě se zraněním nebo úmrtím,“ potvrzuje Petra Kučerová, tisková mluvčí Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje. Videoreportáž k tomuto projektu si můžete prohlédnout na tomto odkazu.

Nákladnější projekt představovala rekonstrukce mostu ve středu Vsetína. Čtyři pruhy komunikace jsou důležité pro zajištění dopravní obslužnosti centra. Nevyhovující technický stav mostu a jeho příslušenství a havarijní stav povrchu vozovky si vyžádaly neodkladnou rekonstrukci. Most dostal nový svršek včetně hydroizolace, součástí rekonstrukce byla i úprava veřejného osvětlení. Díky protihlukovým opatřením byla osazena protihluková stěna z polykarbonátových průhledných desek, jejichž výšku určila akustická studie, vozovka dostala „tichý“ asfalt. Rekonstrukce snížila nejenom hlučnost, ale i emisní zátěž životního prostředí. „Nový povrch komunikace přispívá k plynulosti dopravy, což minimalizuje rychlé brždění nebo zvyšování rychlosti a výkonu vozidla,“ vysvětluje Lubomír Marušák z Ředitelství silnic Zlínského kraje. Celá stavba musela proběhnout za částečné uzavírky při zachování provozu na polovinách šířky mostu. IROP projekt podpořil částkou téměř 138 milionů korun.

Obchvat na Vysočině s unikátním zářezem
Na silničním tahu mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou probíhal tranzitní průjezd osobních a nákladních automobilů zastavěnou částí obce Velký Beranov a jeho místní části Nových Domků. S rostoucí intenzitou dopravy se zvyšovalo riziko dopravních nehod i zatížení obyvatel hlukem a emisemi. Kraj Vysočina zde proto vybudoval nový obchvat, který zvýší bezpečnost provozu v zastavěných obcích odkloněním tranzitní dopravy. Novostavba současně přinese kvalitnější propojení regionálních center a zvýší plynulost provozu na nové trase. Dotace IROP na tento projekt představuje 505 milionů korun.

Obchvat je od konce října 2020 v provozu. „Obyvatelé si zprovoznění obchvatu velmi pochvalují, současná intenzita dopravy projíždějící Velkým Beranovem se dá odhadovat na pětinu původního stavu,“ uvádí Radek Žižka z oddělení projektového řízení Krajského úřadu Kraje Vysočina. Většinou obcemi nyní projíždí místní osobní auta nebo zemědělská technika. Na trase obchvatu je k vidění i stavařský unikát ‒ mimořádné zarovnání skály. „Takto precizně ‚vysoustružený‘ skalní zářez není často k vidění a je vizitkou práce zhotovitele,“ vyzdvihuje zajímavost Radek Žižka.

Na obchvatu ještě probíhají dokončovací práce, úpravy terénu pod mosty, úpravy vegetace, úplné dokončení je plánováno na konec prvního pololetí.
Videozáznam prací na obchvatu je k zhlédnutí na YouTube kanále Kraje Vysočina.
ipravil Vilém Frček.

https://irop.mmr.cz/…op-2021-2027

 

Czech Specials
Side VSH