Menu

Čapkův památník slaví šedesátiny

24. 08. 2023

Empírový dům, výjimečné místo ve Staré Huti u Dobříše, uprostřed lesů a rybníků. Takové je někdejší letní sídlo Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové, dnes spisovatelův památník. Ten letos slaví šedesát let od svého vzniku. V sobotu 23. září čeká návštěvníky slavnostní program. Jeho součástí bude zahájení výstavy nazvané To zvláštní místo: 60 let Památníku Karla Čapka. Na ní se poprvé představí rukopisy dobových písemností slavného spisovatele a jeho blízkých. Expozice ukáže i proměny domu a zahrady od roku 1963 až po současnost. A v památníku zazní také stylová hudba z 20. až 30. let minulého století v podání skupiny Swing Session.

„Oslavy zahajujeme i premiérou nového dokumentárního filmu „Tajemství záběrů Čapkovy Strže“ v režii Ondřeje Kepky o proměnách různých zajímavých zákoutí zahrady i domu,“ říká ředitel památníku Zdeněk Vacek. Výstava potrvá nejméně do konce ledna roku 2024.

Poprvé uvidí návštěvníci například rukopis, ve kterém Karel Čapek píše, že posílá bezkofeinovou kávu prvorepublikovému premiérovi Švehlovi. Tu mu slíbil, když oba pobývali u T. G. Masaryka v Topoľčiankách. Anebo dopis Boženy Čapkové, spisovatelovy matky: prosí nakladatele, aby jí vyplatil peníze. Potřebovala uhradit náklady na odvoz jednoho dítěte do Smokovce, zatímco druhé měla v nemocnici. Poprvé bude na Strži vystavené také svatební oznámení Čapkovy starší sestry Heleny z roku 1904, stejně jako rukopisy příspěvků Karla i Josefa Čapkových do týdeníku Přítomnost. „Tyto materiály nedávno zakoupil Středočeský kraj, zřizovatel památníku, od soukromého českého sběratele. Jde o další obohacení naší sbírky,“ dodává Zdeněk Vacek.

Jak Čapkova Strž inspirovala Zdeňka Svěráka?
Premiéru bude mít v památníku i nový televizní dokument „Tajemství záběrů Čapkovy Strže“. „Letos jsem na místě pořídil také řadu analogových fotografií na starší aparát, abychom mohli lépe srovnávat také dobové a současné pohledy na památník. Digitální fotografie totiž již na první pohled vypadají naprosto odlišně,“ říká režisér Ondřej Kepka, který na Strži natočil v roce 1996 svůj první profesionální dokument. V novince se uplatní i filmové záznamy z archivu České televize. „Nově záběry se zaměřují na konkrétní části domu a zahrady, konfrontaci fotografické dokumentace z doby pobytu Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové s tím, jak stejná místa vypadají dnes. Jde třeba o tehdejší lávku přes potok a místo, kde zřejmě stávala, o proměny zahradní verandy, ale i o zazděné zárubně mezi bývalým salonem a jídelnou, u nichž vznikly jediné dva známé snímky Čapka z interiéru domu,“ popisuje Zdeněk Vacek a dodává, že v dokumentu promluví například Zdeněk Svěrák. Ten vůbec poprvé zmíní zajímavou stopu Strže v cimrmanovských hrách. V 60. letech minulého století ho inspirovala návštěva tehdy čerstvě otevřené expozice. Díky tomu vznikly slavné „vědecké“ semináře, které hrám Divadla Járy Cimrmana předcházejí. V sobotu 23. září 2023 bude nový dokument k vidění na obrazovce ve výstavní místnosti památníku. Projekci doprovodí beseda s režisérem snímku Ondřejem Kepkou. Dokument bude na Strži k dispozici i později, návštěvníci si jej můžou vyžádat na místě. Tento film, který vznikl v koprodukci s Českou televizí, je zasvětí do proměn některých zákoutí domu a zahrady, která si pak mohou prohlédnout v reálu.

Režimu vadil nejen Masaryk a Peroutka
Na závěsných panelech konfrontuje výstava nejen proměny domu a zahrady, představí také prezentaci života a díla Karla Čapka v turbulentních moderních československých a později českých dějinách. „Památník byl za minulého režimu dlouho úplně odmítán, následně ideologicky ‚přistřižen do pěticípé hvězdy‘. A dlouho se mlčelo také o osobnosti Ferdinanda Peroutky. ÚV KSČ dokonce zvažoval jeho vraždu či zohavení. Chtěl tak zabránit novinářovým aktivitám v Rádiu Svobodná Evropa,“ vypráví Zdeněk Vacek. Zároveň připomíná, že právě Peroutka byl na Strži pravidelným hostem. „Ve svém letním domě mu dal Karel Čapek k užívání podkrovní pokoj, kterému se přezdívalo Peroutkárna. Tato místnost tvoří zajímavou součást stálé expozice.“

Čapkova Strž, místo klidu i setkávání
Čapek si – nejen podle vzpomínek svých nejbližších – Strž doslova zamiloval. Našel tam tichou oázu, ostrov v rozbouřeném světě druhé poloviny 30. let. „Realizoval“ se tu úpravami domu i adaptací zahrady, zpevňoval koryto potoka. Strž byla místem setkávání s přáteli, které tu prý u sebe chtěl mít nejlépe každou neděli. Vznikala zde významná díla, například Bílá nemoc. „Tady byl Čapek šťastný – pozitivní energii cítí návštěvníci i teď, 85 let po jeho smrti. Jistě by byl rád, že Strž stále stojí a zůstává místem kulturních setkání, dospělým i mládeži připomíná jeho dílo a to, o co usiloval. Cesta autem z Prahy je ještě pohodlnější než kdysi, v okolních lesích stále rostou houby a je tam řada stromů, které Čapka pamatují. Navíc jsme letos v dubnu obnovili tradici výsadby nových stromů – břízek – potomky pátečníků a Čapkových blízkých,“ říká Zdeněk Vacek.

Jasany, které pamatují Čapka
Během působení Karla Čapka prošel stavebními úpravami nejen samotný dům, ale vznikla i přilehlá pergola nebo třeba garáž. Domek hajného Hejnice dostal zvýšenou střechu. V jeho podkroví býval někdy ubytovaný spisovatelův šofér. Dnes je tam zázemí bistra, knihovna, kanceláře. Od zpřístupnění veřejnosti v roce 1963, tedy v průběhu šedesáti let, se expozice v památníku postupně rozšiřovala z hlavní budovy i do garáže a pod širé nebe. „V zahradě je několik ikonických prvků, dřevin, které známe z předválečných fotografií. Je to nejen řada vzrostlých jasanů rámujících výhled z verandy nebo březový hájek, ale třeba i mohutné duby na břehu potoka,“ uzavírá Zdeněk Vacek a připomíná aktuální výstavu ROBOT: Born in Czechia, known all over the world, která je v zahradě památníku k vidění do konce září 2023. 

Vilu ve Staré Huti
dostal Karel Čapek s manželkou Olgou svatebním darem k doživotnímu užívání. Místo si zamilovali a trávili tu veškerý volný čas až do Čapkovy smrti v roce 1938. Po roce 1948 byl dům znárodněn? Olga pak měla k dispozici prakticky jen jednu místnost. V té době začala usilovat o vznik muzea. Podařilo se to ale až v roce 1963, kdy ve vile vznikla první expozice.  Naprostá většina návštěvníků památníku je z Česka – velmi často jde o školní výpravy. „Zahraniční návštěvníci pocházejí především ze sousedních zemí, ale letos jsme přivítali i ctitele díla Karla Čapka z Japonska a USA,“ říká Zdeněk Vacek. Velkou pozornost vzbudila v památníku nová výstava Zlatý kluk citlivý o Čapkově lékaři Leopoldu Firtovi, která bude na Strži k vidění do 20. září 2023. Zájem o ni projevila Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích, jíž Firt po válce velel. V lednu 2024 vyjde nová kniha autora výstavy Zdeňka Vacka o osudech Leopolda, Julia a Pavla Firtových – 31. ledna 2024 si totiž připomeneme 40. výročí první úspěšné transplantace srdce ve Východním bloku. Provedl ji syn Čapkova lékaře, prof. Pavel Firt z IKEM. Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.
Připravila Jana Bryndová, foto Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše a René Volfík.

https://capek-strz.cz/
www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka
www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/ 



Archiv
for kids