Věstonická Venuše se představí návštěvníkům v Moravském zemském muzeu v Brně. Výstava Venuše100
v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu bude k viděná od 20. června do 28. září 2025. Výstava je stěžejní částí stejnojmenného projektu Moravského zemského muzea při příležitosti sta let od objevení Věstonické venuše.

„Vápencový masiv Pavlovských vrchů. V mírně zvlněné krajině nad soutokem Dyje a Moravy je nepřehlédnutelnou dominantou. Děvín
s kótou 549 m n. m. je bezpečně nejvyšším bodem mezi Drahanskou vysočinou a výběžky Bílých Karpat. Osamělý horský hřeben od severu k jihu nepřesahuje délku 10 km a svou siluetou zaujme snad každého. Pálava připomíná spícího obra. Místo se vyznačuje „středomořským“ klimatem; převýšením a snadnou dostupností se nabízí k pozorování širokého okolí. Pro strategickou polohu lákalo od nepaměti.
U Mušova byly nalezeny ruiny římského vojenského tábora, spolu
s antickými památkami Slovenska vzácný doklad o pronikání Říma na sever od dunajského limitu. Fenomén Pavlovských vrchů však přináší i překvapivé svědectví o dávném osídlení, které ve své době tvořilo vrcholnou kulturu pravěké Evropy. Před třiceti tisíci lety si tato místa za domov vybrali lidé, kteří se lovem velkých savců paleolitu zapsali do historie jako lovci mamutů,“ říká Radek Míka ve svých "Počátcích naší státnosti" v kapitole "Počátky 1 – Pavlovien – civilizační projekt lovců a sběračů".

Věstonická venuše je figura z pálené hlíny o rozměrech
111 x 44 x 26 mm, rozlomená na dvě části, bez chodidel, na temeni jsou viditelné 4 široké mělké vpichy a nad levou hýždí otisk dětského prstu. Jedná se o nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě, z období lovců mamutů starší doby kamenné (paleolit
– gravettien), stáří 27–29 tisíc let. Věstonická venuše byla nalezena 13. července roku 1925 v centrálním ohništi v horní části stanice v Dolních Věstonicích. Tato národní kulturní památka České republiky je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea pod evidenčním číslem DV 30000.

„Návštěvníci zde samozřejmě uvidí tuto sošku v originále, nicméně unikátní je výstava tím, že zvolená forma prezentace umožní, narozdíl od podobných příležitostí v posledních letech, její prohlídku ze všech stran. Zájemci tedy budou moci prozkoumat i její zadní část, která bývá skryta z důvodu ochrany figurky v originální krabičce,“ vysvětluje generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček. Důležitou součástí výstavy budou i panely, které zasadí nález do období lovců mamutů, seznámí návštěvníky s historií objevu i nejnovějšími výsledky zkoumání venuše pomocí mikro-CT. Nebude chybět audiovizuální prezentace, interaktivní prvky pro děti, stejně jako možnost prozkoumat tvar venuše dotykem s využitím kvalitní kopie získané z mikro-CT snímkování.

Společenský večer na Biskupském dvoře 20. 6. ve 20:30
Zahájení výstavy doprovodí 20. června společenský večer v Biskupském dvoře v Brně. Hlavním bodem programu bude předpremiéra filmu České televize v režii Karla Špalka o tajemstvích a výzkumu Věstonické venuše. Hosté se mohou těšit na scénický tanec baletu Národního divadla Brno se světelnou show a pravěkou hudbou Kryštofa Mařatky, na pódiu se objeví i herci z filmu. Po skončení akce se program přesune na Zelný trh, kde bude následovat koncert skupiny Kumbalu.

Den s Věstonickou venuší 13. 7. 10:00 – 16:00
V životě Věstonické venuše je důležité datum 17. července, neboť v tento den roku 1925 spatřila opět, po téměř třiceti tisíci letech, světlo světa. Moravské zemské muzeum připravilo na neděli 13. července 2025 celodenní bohatý program nejen pro rodiny s dětmi, ale pro celou širokou veřejnost. V Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně budou připraveny aktivity jako workshop, módní přehlídka či ražení pamětních mincí, pošta Brno 2 zde dokonce zřídí krátkodobě svoji přepážku
a zájemci obdrží speciálně k výročí vytvořená pamětní razítka.

„Ač se historky povídají různé, s jistotou můžeme říci, že Věstonická venuše strávila celých sto let ve městě Brně. Vedoucí geologického oddělení Moravského zemského muzea Jaroš, který byl členem týmu Karla Absolona, ji záhy po objevení odvezl do Brna. Zde byla ukrývána např. v podzemním trezoru tehdejší Cyrilometodějské záložny (dnešní hotel Grandezza) a traduje se, že za druhé světové války byla zazděna ve výklenku za hromadou uhlí pod věží v Biskupském dvoře. Tuto informaci však dnes již nelze s jistotou ověřit,“ uzavírá téma Jiří Mitáček.

Nad projektem přijali záštitu: předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, ministr kultury ČR Martin Baxa, hejtman JMK Jan Grolich a primátorka statutárního města Brna Markéta Vaňková. Česká televize se stala hlavním mediálním partnerem projektu s celostátním pokrytím, mediálním partnerem je Český rozhlas. Uvedené akce jsou součástí programů IGNIS BRUNENSIS.
Připravil Ondřej Morávek. 

https://venuse100.cz/ 
www.mzm.cz 
www.e-vsudybyl.cz/archiv/pocatky-nasi-statnosti/