Menu

Vzácným rostlinám z Nové Kaledonie se v trojské botanické zahradě daří

28. 02. 2021

Ostrov Nová Kaledonie se vyznačuje jedinečnou flórou připomínající dávnou minulost naší planety. Je útočištěm unikátního pozůstatku třetihorního rostlinstva a rájem neobvyklých jehličnanů i dalších jedinečných rostlinných druhů. Trojská botanická zahrada má řadu z nich ve svých sbírkách a některé jsou vysazeny i v expozici v prostřední části skleníku Fata Morgana. Úspěchy slaví zaměstnanci zahrady také v množení těchto rostlin. V uplynulých týdnech vyklíčily semenáčky vzácného keře slizoplodu krátkotrnného (Pittosporum brevispinum) patřícího mezi kriticky ohrožené druhy novokaledonské přírody. Nejde ale zdaleka o jediný úspěch zaznamenaný v této jedinečné kaledonské sbírce.

Proč je flóra Nové Kaledonie tak výjimečná?

Sbírka rostlin z Nové Kaledonie patří k těm, na něž může být Botanická zahrada hl. m. Prahy pyšná. Dlouhodobě se ji daří rozšiřovat a vzácné druhy pak nejen úspěšně pěstovat, ale i množit. Část sbírky se také trvale prezentuje v prostřední části skleníku Fata Morgana, a to již od jeho otevření v roce 2004. „Dlouhodobě usilujeme o to, aby skleník Fata Morgana prezentoval co nejvěrnějí divokou přírodu, tak jak je možné ji vidět v jednotlivých částech naší planety. Expozice Austrálie a Oceánie, kam spadá i sbírka novoeských rostlin, není v tomto výjimkou. Díky práci našich kurátorů i zahradníků, kteří o rostliny pečují, máme úspěchy v kultuře těchto jedinečných rostlin. Samozřejmě usilujeme také o množení řady vzácných a ohrožených druhů, jež se v přírodě vyskytují už jen vzácně nebo jsou na pokraji úplného vyhynutí,“ uvedl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

V trojské botanické zahradě vyklíčila velká vzácnost z Nové Kaledonie
V minulých týdnech dosáhli zaměstnanci Botanické zahrady hl. m. Prahy velkého úspěchu, když se jim podařilo rozmnožit kriticky ohrožený druh Pittosporum brevispinum, česky nazvaný slizoplod krátkotrnný z Nové Kaledonie. „Jedná se o keř rostoucí s dřevinami s tvrdými kožovitými listy na suchých stanovištích v nízkých lesích, z nichž dnes zbyly jen fragmenty na jihu ostrova – přibližně 1 % dřívější rozlohy. O tom, že jde o velkou vzácnost, vypovídá fakt, že v přírodě přežívá už jen posledních 21 exemplářů tohoto druhu,“ říká Vlastik Rybka, náměstek pro odbornou činnost Botanické zahrady hl. m. Prahy. Nejde ale zdaleka o jediný úspěch při množení vzácných kaledonských rostlin, kterým se botanická zahrada v Troji může pochlubit. V roce 2020 vyklíčil také nejbizarnější druh araukárie Araucaria muelleri, který také patří k ohroženým druhům jehličnanů. Na Nové Kaledonii je znám z pouhých šesti lokalit. Jeho větévky jsou nápadně široké a opadávají vcelku. Celá rostlina vypadá, jako by na tuto planetu ani nepatřila. V roce 2020 vyklíčila i zvláštní hluchavkovitá liána Oxera sulphurea, která má atraktivní žluté květy. Všechny tyto rostliny mají potenciál stát se v budoucnu součástí výsadeb ve skleníku Fata Morgana.

Rostliny, které pamatují dinosaury, lze vidět v trojské botanické zahradě
Návštěva Nové Kaledonie je výletem do dávné historie, protože rostlinstvo ostrova si dodnes uchovalo rysy třetihorní flóry a řada zdejších druhů se nevyskytuje nikde jinde na světě – jedná se tedy o endemity. Jsou zde i velmi primitivní rostlinné druhy. „V našich sbírkách máme i nejprimitivnější krytosemennou rostlinu druhu Amborella trichopoda patřící do endemického řádu Amborellales. V době jejího kvetení nás navštěvují zahraniční badatelé a zkoumají její jedinečné, velmi primitivní květy,“ říká Vlastik Rybka.

Nová Kaledonie – ráj jehličnanů  
Na ostrově s plochou mnohem menší, než má Česko, roste 43 druhů jehličnanů, a dokonce pět endemických rodů. V expozici skleníku Fata Morgana je vysazený druh Araucaria columnaris a dva druhy rodu damaroň, a sice Agathis ovata a Agathis moorei. První z nich má jehlice široké i přes 3 cm, čímž odporuje naší obecné představě o jehličnanech. „Již od roku 2011 pěstujeme ze semene nejvzácnější novokaledonskou araukárii, a sice druh Araucaria nemorosa. Ten má v přírodě pouhé dvě lokality a na nich nejvýše pět tisíc jedinců. Je také nejmenší araukárií světa, takže se do skleníku Fata Morgana vejde i dospělý jedinec. Momentálně má výšku 1,5 m a je již ve skleníku Fata Morgana, kde jej časem vysadíme do volné půdy,“ dodává Vlastik Rybka.
Připravila Darina Miklovičová.

www.botanicka.cz
 

  

Archiv