Výlet nabízí magické výhledy na Tanvald, Jizerské hory i Český ráj
24. 12. 2022
Vyhlídka Terezínka, vyhlídka Muchlov, svárovský pomník nebo Velké Hamry. To jsou zastávky, na kterých si zájemci mohou užít mnoha krásných výhledů třeba i ve vánočním čase a mezi svátky.
Často máme zajímavá místa či krásné
výhledy doslova za domem. Vánoční svátky jsou příležitostí také pro
vycházky či výlety s rodinou a možností taková místa objevit,“
říká Květa Vinklátová,
náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého
kraje.
Vyhlídka Terezínka
Rozhledna Terezínka se nachází na úbočí Černostudničního hřebene.
V roce 1853 nechal na skále vysoké 15 metrů upravit a opatřit zábradlím
zděnou vyhlídku se schodištěm majitel jedné z tanvaldských přádelen
Johann Mayer. Jeho manželka Therezie si oblíbila pohled z tohoto místa
dolů – na kotlinu tvořenou soutokem říček Kamenice a Desné, proto dal
zamilovaný továrník vyhlídce ve výšce 623 metrů nad mořem jméno
Terezina výšina. Častěji se však užívá výraz Terezínka. Místní
obyvatelé toto místo nazývají Šouf – podle německého loupeživého
rytíře Schoffa, který se ve své tvrzi skrýval a podnikal dobrodružné
výpravy. Jiná verze odvozuje jméno Šouf od německého Schafstein, tedy
Ovčí kámen.
Vyhlídka Muchov
Dominantou tanvaldsko-hamerského hřbetu je skalnatý vrchol Muchova ve výšce
787 m. n. m. Přes rozeklané vrcholové skalisko prochází z kamenů
vyrovnaná hřebenová cesta, vybudovaná v době ještě před první
světovou válkou jabloneckým horským spolkem. V současné době přes něj
vede obnovená trasa Hřebenovky. Na vrcholu Muchova se nachází již několik
desítek let kovová věž telekomunikačního převaděče. Z vrcholu je
výhled na Smržovku, tanvaldskou kotlinu, údolí dolní Kamenice, Velké Hamry
a Plavy. Dle místních pověstí má na Muchově svůj úkryt známý
jizerskohorský duch Muhu. V sedle pod Muchovem směrem k Černé Studnici
stávala od roku 1924 horská chata Klubu československých turistů. V roce
1937 vyhořela a pozorný návštěvník ve stínu lesa může dodnes
rozpoznat pozůstatky základů stavby.
Svárov – pomník
Památník ve Velkých Hamrech je vzpomínkou na Svárovskou stávku
textilníků, která se uskutečnila 31. března 1870 a při níž zemřelo
sedm lidí. Památník tvoří
sousoší dvou dělníků, pamětní deska a sedm památníčků se jmény.
Velké Hamry
Železářské a cihlářské město Velké Hamry leží na říčce Kamenici.
Výhodná poloha obce u vodního zdroje řeky Kamenice napomáhala rozmachu
osídlení. Částí Velkých Hamrů jsou osady „Hamrska“ a Bohdalovice.
Dřívější pojmenování obce Hamersko a název Dolení a Hoření Hamr
pocházejí od železných hamrů, které zde stávaly pravděpodobně ve
13. a 14. století. Název Velké Hamry se užívá od roku 1914, kdy byly
sloučeny osady Hoření a Dolení Hamr v jednu obec a ta byla v roce
1926 povýšena na městys. V roce 1942 byly k Velkým Hamrům připojeny
osady Bohdalovice a Svárov, městem se Velké Hamry staly v roce
1968. Z historických památek se ve Velkých Hamrech dochoval novogotický
kostel sv. Václava, kaplička sv. Václava z 18. století, textilní továrna
či kaple sv. Anny z 19. století na Hamrskách. Z nových turistických
zajímavostí je možné navštívit depozitář muzea socialistických vozů,
který prezentuje motorismus východního bloku 50.–80. let minulého
století.
Připravila
Anna Vašková.
www.liberecky-kraj.cz
www.facebook.com/libereckraj/
https://twitter.com/Libereckykraj/
www.instagram.com/libereckykraj/