Unikátní archeologické nálezy archeologů Muzea hl. m. Prahy
01. 05. 2018
V těchto dnech Muzeum hlavního města Prahy dokončuje v historickém jádru Prahy dva ojedinělé záchranné archeologické výzkumy, a to na Starém a Novém Městě. Nejzásadnějším objevem je Valentinská brána v Křižovnické ulici, kde se díky dendrochronologii podařilo určit dataci stavby brány. Také výsledky výzkumu na Václavském náměstí patří k unikátním.
Valentinská brána v Križovnické ulici
V závěru roku 2017 byl při pokračování
záchranného archeologického výzkumu v místě unikátní Valentinské
brány v Křižovnické ulici objeven starší uzavíratelný
průchod. Z této původní branky o světlosti cca
2,55 m byla zjištěna především jižní špaleta a prahový trám. Nyní se
podařilo pomocí dendrochronologie zjistit, že dřevěný práh byl zhotoven
z dubu pokáceného někdy po roce 1239. Ojedinělý kůl u starší branky
na západní straně před hradbou byl zhotoven z dubu pokáceného v letech
1258–1259. Později byla tato původní brána u sv.
Valentina pravděpodobně z provozních důvodů nově přestavěna, o čemž
svědčí její rozšíření na úkor hradební zdi. Nová Valentinská brána
s pískovcovým portálem vznikla ve zvýšené poloze a půdorysně
byla mírně posunutá k jihu. Světlá šířka
portálu je cca 3,6 m, při patě mezi odrazníky 3,3 m. Nalezené oddělené
části dubového prahu pro ukotvení vrat nové brány byly dendrochronologicky
datovány s výsledkem: 1260+ a 1272+. Mladší brána byla tedy přestavěna
někdy po roce 1272. Odkrytí Valentinské brány a
nynější dendrochronologické datování její původní fáze do cca 40. let 13. století a mladší fáze do cca 70. let
13. století koresponduje s datováním vzniku této části opevnění
v polovině, resp. v 50. letech 13. století, jak udávají písemné
prameny.
Archeologický výzkum Václavského náměstí
V dolní části Václavského náměstí vrcholí
záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci kanalizace. Při postupném
odkryvu až cca 2,5 mocného souvrství organogenních vrstev proložených několika úrovněmi dláždění někdejšího
Koňského trhu byla objevena celá řada archeologických nálezů. Kromě
tradičních zlomků středověké kuchyňské a stolní keramiky, skleněných
nádob, fragmentů železných a dřevěných předmětů a zbytky usní byly
objeveny i některé výjimečné předměty. Vedle zlomků koňských podkov, drobných
kování a ozdobných předmětů z barevných kovů je to především výjimečný nález drobné, 4 centimetry vysoké sošky
Madonky, zhotovené z parohu zatím neidentifikovaného zvířete. Na
zadní straně je neopracovaná, což pravděpodobně ukazuje na
její upevnění na nějakou podložku (např. domácí oltářík). Sloužila
zřejmě k osobní zbožnosti pražského měšťana asi v 15.
století. Tmavé jílovitohlinité souvrství s bohatou
příměsí organického materiálu a mírným zápachem je pozůstatkem
skládky odpadu, který produkovali obyvatelé a jejich hospodářství ve
vrcholně středověkém Novém Městě. Haldy městských odpadků byly jednou
za čas rozvezeny po Koňském trhu a prostranství znovu zpevněno říčními
oblázky. Tradičně největší zastoupení mezi odpadky z domácností mají
zvířecích kosti, jako potravní zbytky. Ojedinělým objevem mezi zbytky
středověkých odpadků je i koňská lebka.
Připravila Hankiewiczová Marika.
www.muzeumprahy.cz