Turismus v Praze je na dně, miliardové ztráty ničí celé odvětví
14. 10. 2021
Cestovní ruch v Praze je na dně. Ztráty jdou do miliard a dále narůstají. Restrikce stále přetrvávají, bez urychleného a účinného řešení existenční krize turismu v hlavním městě lze v brzké době očekávat dramatický dopad na celou Českou republiku a její ekonomiku. Přímo ohroženy jsou stále desítky tisíc pracovních míst nejen přímo v cestovním ruchu. V úterý se na tom shodli účastníci kulatého stolu uspořádaného Českou unií cestovního ruchu (ČUCR).
„Zatímco
v předkovidovém roce 2019 Prahu navštívilo více než 8,4 miliónu
hostů, z toho přibližně 6,8 miliónu ze zahraničí, v prvním pololetí
letošního roku to bylo necelých 1,9 miliónu hostů. Cizinců z toho bylo
jen něco málo přes 286 tisíc. Je zřejmé, že takový propad žene ke dnu
celý český cestovní ruch. Nezbytně nutné je proto nejen urychleně
podpořit příjezdový turismus, ale také odstranit trvající bariéry,
které práci v tomto segmentu hospodářství komplikují,“ uvedl
prezident České unie cestovního ruchu Viliam Sivek.
Podle Jiřiny Mašić z Asociace cestovních kanceláří České republiky
(ACK ČR) se tuzemský incoming, organizované zájezdy zahraničních
návštěvníků, na rozdíl od ostatních států EU musí dlouhodobě obejít
bez přímé podpory státu. „Přesto v roce 2019 vykázaly jen
cestovní agentury, zabývající se příjezdovým cestovním ruchem, roční
obrat okolo 6 miliard korun. Dalších 6 miliard zde utratili jejich klienti
za ostatní turistické služby. Nyní jsou již druhý rok prakticky na nule a
tento trend bude vzhledem k současné situaci pokračovat nejméně do jara
2022,“ zdůraznila Mašić.
O práci už přišla více než třetina českých průvodců a na místa
dalších se tlačí cizinci. Miroslav Prokeš z Asociace průvodců ČR
v této souvislosti upozornil na to, že v Praze proto roste počet průvodců
cizinců s průkazem bez kvalifikace, tedy průvodce 1. stupně.
„Kvalifikovaní průvodci však v Praze dostávají stejný průkaz dle
novely zákona,“ upozornila Jana Mecnerová ze Sdružení průvodců,
která byla hlavní iniciátorkou kulatého stolu.
Dopady krize turismu na hlavní město jsou nejen ekonomické, ale nově
i ekologické
Cestovní ruch nejen v Praze je ovlivňován kromě Ministerstva pro místní
rozvoj mnoha dalšími rezorty, jako je vnitro, zahraničí či zdravotnictví,
které si často neuvědomují provázanost a dopad svých rozhodnutí na toto
odvětví. „Potřebujeme, aby fungovaly navazující služby. Pokud se
nám povede přivézt skupinu turistů, musíme pro ni zajistit kvalitní a
především dopravně dostupné ubytování, stravování a další služby,
program s průvodcem a to tak, aby tento celý ekosystém pracoval jako jeden
dobře promazaný stroj. V cestě přitom mnohdy stojí řada zbytečných
překážek,“ poznamenal výkonný ředitel ACK ČR Michal Veber.
Stávající neřešená krize cestovního ruchu navíc dopadá na hlavní
město nejen z hlediska ekonomického, ale i ekologického. Šetrný turismus
tak dostává v této době pořádně na frak. Dle usnesení Rady hl. města
Prahy došlo k přísným zákazům vjezdu autobusů do centra Prahy. Turisté
se zavazadly půjdou pěšky nebo ekologie nastane jinak?
Jeden z příkladů poskytl zástupce Iniciativy pro záchranu zájezdové
autobusové dopravy Jiří Vlasák. „Stávající změna vjezdů v Praze
znamená třeba u kongresů to, že místo jednoho minibusu pro 24 osob
plnícího ekologickou normu EURO6, který přiveze hosty z kongresového
sálu, pojede minimálně šest osobních aut taxi. To přece nedává
smysl,“ řekl Vlasák. Jeho kolega Jiří Jánský také hned nabídl
řešení. „Rádi pomůžeme s nastavením systému, aby vše bylo ku
prospěchu věci. Pomohlo by i vydávání a kontrola výjimek online, což by
znamenalo, že by nemusely platit stávající nesmyslné limity,“
sdělil Jánský.
Česká unie cestovního ruchu vyzývá primátora Prahy k dialogu a
k odstranění zbytečných bariér
Cestovní ruch je v existenční krizi, která bez řešení může vést
k zániku celého roky budovaného systému. Navíc je Praha zasažena
nejvíce, vzpamatovávat se bude tak nejdéle. Kolabující služby nebudou
návštěvníci tolerovat a pojedou jinam. Dříve konkurenční Vídeň a
Berlín nově doplnila polská města, která využívají jako dříve
jmenované značnou státní podporu. „Vyzýváme proto primátora HMP ke
společnému jednání, které odstraní některé nesmyslné bariéry a
zároveň zvýší příjem i pro městem zřízené organizace. Spolu
s jednotlivými asociacemi jsme připraveni pomoci zlepšit ekosystém
cestovního ruchu v hlavním městě, které bylo, je a vždy bude vstupní
bránou do Česka. Za pět minut dvanáct už bylo,“ upozornil výkonný
viceprezident ČUCR Jaromír Polášek.
Před nástupem covidové pandemie vytvářel cestovní ruch více než 3 % HDP
a pracoval v něm každý 22. Čech. Spotřeba v cestovním ruchu
převyšovala ročně 300 miliard korun a do veřejných rozpočtů z něho
plynulo ročně zhruba 125 miliard korun. Turismus vytvářel téměř 6%
podíl na celkové produkci Česka a zhruba 7% podíl na celkových příjmech
státního rozpočtu. „Přestože se tato situace dále zhoršuje,
zůstává cestovní ruch i nadále na okraji zájmu všech politických stran.
A to je varující,“ konstatoval Polášek.
Připravil Jaromír Polášek.
www.ceskauniecr.cz