Stavební zákon musí posuzovat v první řadě odborníci, ne politici
24. 08. 2020
Některé strany dnes vyzvaly k tomu, aby vláda neprojednala nový
stavební zákon a stáhla ho z jednání. Stavební zákon je ale příliš
vážná věc na to, aby se z něj dělalo politikum a někdo se na něm
zviditelňoval. „Nový stavební zákon obnáší tisíce hodin práce
úředníků, těch nejlepších právníků a desítek dalších odborníků.
Ti nejlepší experti v Legislativní radě vlády věnovali zákonu desítky
hodin času, vydali řadu doporučení, které jsme do zákona zapracovali, a
jejich konečný verdikt zněl, že vládě doporučují zákon schválit! Takto
odbornou materii musí přece posuzovat především odborníci, ne politici!
Zajímalo by nás, kdo z nich si stavební zákon podrobně nastudoval,“
reagovala na výzvu ke stažení zákona ministryně pro místní rozvoj Klára
Dostálová.
Vyzývat ke stažení zákona v době, kdy povolit dálnici trvá v průměru
13 let a povolit obyčejný bytový dům v Praze trvá pět let, máme tu
krizi dostupného bydlení a do dostavby dálniční sítě nám chybí
800 kilometrů, považujeme za neodpovědné vůči budoucnosti země. Není
pravda, že stavební zákon nezrychlí povolování staveb. Do roka stavebník
bude vědět, zda může stavět či nikoliv! Ekonomové vyčíslili přínos
rychlejšího povolování staveb na 7,1 miliardy korun ročně. Není pravda,
že vznikne nějaký nový super úřad, který bude stát spoustu peněz, a
budou se nabírat tisíce nových úředníků, jak nám předhazuje opozice.
Nejvyšší stavební úřad se transformuje z odboru stavebního řádu
v Letenské ulici. V systému stavebních úřadů je nyní 13,5 tisíce
úředníků, noví nebudou potřeba, jen část z nich přejde do státní
správy. Jedním z hlavních problémů současného stavu je, že si
úředníci nemohou navzájem vypomoci, což bude s novým zákonem možné od
krajské úrovně, na stavebních úřadech v první linii na obcích bude
muset být zase zajištěna dostatečná personální obsazenost.
Musíme odmítnout kritiku předsedy STAN Víta Rakušana, že by města a obce
měly přijít o řadu kompetencí a občané o komfort, že mají stavební
úřad dostatečně blízko. Předně je třeba si říci, že ve stavebním
řízení starostové žádné zvláštní kompetence nemají, stavební úřady
na obcích rozhodují v přenesené působnosti a tuto službu si od nich stát
objednává a platí za ni. Ministerstvo pro místní rozvoj však ustoupilo
tlaku Svazu měst a obcí ČR a stavební úřady na obcích ponechalo dál
v přenesené působnosti místo vzniku čistě státní stavební správy.
K redukci stavebních úřadů nicméně musí dojít, protože dnes ze
714 stavebních úřadů je 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze
jeden člověk. Na obecních stavebních úřadech bude personální
zajištění agendy jedním z kritérií jejich zachování a na krajích bude
fungovat zastupitelnost v rámci státní stavební správy. „Stavební
úřad není záchranka, nemusí mít dojezdovou vzdálenost 20 min, občané
většinou potřebují jít na stavební úřad jednou, maximálně párkrát za
život a patrně více ocení, že úřad bude fungovat, dodržovat lhůty a
nebude na něm nápis pro nemoc zavřeno nebo dovolená,“ dodala Klára
Dostálová. Navíc s uváděním zákona do života bude probíhat kompletní
digitalizace stavebního řízení, která předpokládá, že občan bude moci
s úřadem komunikovat elektronicky, tedy z „gauče v obýváku“.
Není také pravda, že jsme se s ostatními politickými stranami nesnažili
spolupracovat. Všechny subjekty dostaly možnost být zastoupeny v Kolegiu,
které k přípravě rekodifikace zřídila ministryně pro místní rozvoj.
Tuto možnost jich ale řada z nich nevyužila. Nebránili jsme se ani vzniku
poslanecké pracovní skupiny pro rekodifikaci, kterou iniciovala ODS. Stavební
zákon jsme také představili všem poslaneckým klubům. Nebráníme se ani
další diskusi ku prospěchu změn ve stavebním právu, výzvy ke stažení
nového zákona ale rozhodně nejsou tím, co by pomohlo současnou tristní
situaci na poli povolování staveb řešit.
Stavební zákon představuje tak jako každý zákon kompromis, u kterého
nikdo nebývá beze zbytku spokojený. A ani být nemůže. Obzvláště ve
stavebním právu se střetávají desítky zájmů, které jdou často proti
sobě, důležité je proto nedívat se na zákon jen skrze „své“ dílčí
zájmy, ale vidět ho jako celek. Jako příležitost, která nás na poli
povolování staveb může vytáhnout zpět do Evropy ze společnosti afrických
států.
Připravil Vilém Frček.
www.mmr.cz