Praha buduje iluzi regulace hazardu, který zatím rozkvétá na periferii

Stále víc českých měst se vydává cestou tzv. nulové tolerance hazardu. Tento způsob regulace platí i v největších městech jako je Brno, Ostrava, České Budějovice a nově od loňského roku i v hl. m. Praze. Argumenty představitelů těchto měst jsou vesměs stejné – kompletní vymýcení hazardu, omezení přístupu ke hře a ochrana hráčů. Města tak říkají, že se raději vzdávají desítek a stovek milionů v daňových příjmech pro ochranu svých občanů. Jaké výsledky tento přístup k regulaci hazardu ale skutečně přináší?

V okolí Prahy, Brna, ale třeba i Českých Budějovic, jsme svědky toho, jak vznikají nová kasina. Obyvatelům i návštěvníkům měst s nulovou tolerancí nabízejí bezplatnou dopravu a obce na periferiích velkých měst si mnou ruce nad desítkami milionů v obecních kasách. Zatímco politikům dotyčných měst nadále zůstávají s hazardem spojené sociální problémy bez možnosti kontroly kasin a daňových výnosů.

Masivní kasinové komplexy před branami velkých českých měst nastavují zrcadlo všem snahám o nulovou toleranci v 21. století. Kasina na periferiích totiž ve většině případů přímo aktivně cílí na hráče, kteří si v místě svého bydliště zkrátka už nezahrají. Obce, které na svém území povolí kasina, která byla vytlačena z území velkých měst navíc získávají podíl i na celorepublikovém výnosu z on-line hazardu. Jehož všudypřítomná dostupnost podtrhuje diskutabilnost myšlenky nulové tolerance hazardu v 21. století.

Stále častěji však zaznívají hlasy, že způsob přerozdělování výnosů z hazardních her de facto staví celou logiku tzv. nulové tolerance na hlavu. Výsledná částka je totiž nejprve navýšena o celorepublikové výnosy z online technických her, a teprve tato suma se přerozděluje podle toho, kolik je v obci aktuálně registrovaných automatů. To samozřejmě znamená, že obce se striktními regulačními vyhláškami přicházejí o daňové výnosy z hazardu, který se na jejich území stejně reálně provozuje – v on-line prostředí. Ti, kdo si uvědomí, jak se svět změnil za posledních deset let, zjistí, že nulová regulace hazardu je chimérou a že se ponechání kontrolované technické hry alespoň v nějaké kapacitě prostě vyplatí.

Česká metropole, která k politice nulové tolerance přistoupila v loňském roce, je příkladem, kde tato politika vedení města sotva znamená omezení přístupu k hraní. Již dnes stojí velice úspěšné a navštěvované kasino Magic Planet na samé hranici Prahy v obci Vestec, která přímo sousedí s pražskými Hrnčířemi a další velké projekty se v okolí Prahy chystají. V Magic Planet najdete, kromě kasinových her, tří amerických rulet a pěti karetních stolů, i více než sto výherních automatů, jejichž provozovatel příhodně sídlí právě v Praze. Stejně tak provozovatel místního baru, který funguje nonstop a nabízí i catering. Samozřejmostí je i bezplatná privát taxi služba, díky které se hráči i návštěvníci z hlavního města jednoduše dostanou odkudkoliv v Praze do kasina a zpět.

Magic Planet není ale typickou hernou tak, jak si ji vybavíme z 90. let. Je to v podstatě kasino na úrovni, kde se konají pravidelné pokerové večery za účasti hráčů světového formátu. Místní večírky patří mezi vyhledávané události i mezi mnoha tuzemskými celebritami, o čemž se dá přesvědčit na sociálních sítích. Výše popsanou absurdnost politiky nulové tolerance v dnešní době ale zrovna toto kasino symbolizuje bezvýhradně.

Opakovaně na to z pražských politiků upozorňuje už nějakou dobou David Vodrážka (ODS), starosta městské části Praha 13. „Kvůli zákazu technické hry na území města zaznamenáme roční výpadek 18 milionů korun, které by jinak směřovaly do sportu, školství či kultury v naší městské části. Zároveň nám za hranicemi vyrůstá velké kasino, kam majitelé chtějí svážet hráče z Prahy pravidelnými shuttle busy. My jako městská část z toho nebudeme mít ani korunu. Naopak pocítíme tíživé sociální dopady, protože gambleři nikam nezmizí,“ upozorňoval před časem na online konferenci pořádané Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA).
Připravil Matěj Senft.