MMR: Máme pro vás tipy na návštěvu opravených českých památek
11. 07. 2021
Prázdninové cestování nabízí v Česku tisíce atraktivních cílů. Přes 290 z nich podpořil Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Díky dotacím 12,8 miliardy korun mnohá místa z našeho kulturního dědictví prokoukla a zlepšila tak služby návštěvníkům.
„Kultura je finančně čtvrtou největší oblastí podpory v IROP.
Jsme si vědomi, že je o kulturní památky nutné pečovat, jsou nedílnou
součástí naší společnosti. Zároveň také slouží ke zvýšení turismu.
V současné době je právě cestovní ruch kvůli dopadům pandemie na toto
odvětví nutné podporovat co nejvíc,“ uvedla ministryně pro místní
rozvoj Klára Dostálová s tím, že projekty z oblasti kultury tak
„předběhly“ jenom silnice druhé a třetí třídy, doprava a oblast
vzdělávací infrastruktury.
Dobrou zprávou je, že Češi v době pandemických opatření na svoje
památky nezapomínají. „I přes dopady opatření spojených
s koronavirovou pandemií byl patrný růst návštěvnosti a jsme
přesvědčeni, že během letošního léta padnou návštěvnické
rekordy,“ uvedl například Eduard Bláha, generální ředitel Lázní
Luhačovice.
Luhačovice se vrací k původní kráse
Lázně Luhačovice ve Zlínském kraji jsou jedním z míst, kam stojí za to
se vypravit. Lázeňská kolonáda, hala Vincentky a další objekty jsou
nominovány na zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Jejich revitalizaci jsme podpořili osmaosmdesáti miliony korun z evropských
zdrojů. Úpravy se snažily co nejvíc vrátit místu původní vzhled, který
předlistopadový režim nerespektoval. Při rekonstrukci byla podstatná idea
vzdušnosti a propojení s přírodou ‒ vyjádřená prosklenými plochami,
otevřenými atrii a střešními světlíky. Výsledek přinesl hned dvě
ocenění, jednak Cenu hejtmana v rámci soutěže Stavba roku Zlínského
kraje a také Patrimonium pro futuro za nejlepší počiny v oblasti
památkové péče.
Návštěvníci mohou v Luhačovicích vidět místa, kam se dřív lidé
nedostali, například ochoz haly Vincentka, který se používal jako archiv
nebo druhé pítko na místě někdejšího pramene Amandka. Ve dvou nově
otevřených atriích si hosté mohou vychutnat kávu, palačinku nebo sklenku
vína a navíc si užijí úžasný výhled na náměstí s fontánou. Ve dvou
podlažích haly Vincentky vznikly čtyři zcela nové expozice: jedna
vysvětluje původ luhačovických minerálek, druhá s názvem Sůl nad zlato
se zabývá chemickou stránkou minerální vody, třetí téma přibližuje
historii Vincentky a čtvrtá se dívá na místo z hlediska urbanismu a
architektury. „K největším zajímavostem expozice patří tři
originální fosilie připomínající období, kdy zdejší minerální vody
vznikaly. Jedná se o zub třetihorního žraloka megalodona, mamutí stoličku
a fosilní stopu,“ zmiňuje Dalibor Chrastina z tiskového odboru
Lázní Luhačovice.
Na začátku prázdnin v hotelu Jurkovičův dům otevřou nové kabiny se
dvěma vanami, kde si hosté můžou dopřát párovou uhličitou koupel. Tuto
výjimečnou proceduru zatím nabízeli jenom v původní, takzvané zlaté
vaně.
Fotografie z rekonstrukce na webu Lázní Luhačovice
Archeologické léto i duchovní poradna patří k historicky
důležitému místu
Bezmála stomilionovou dotací podpořil IROP restaurátorskou rehabilitaci
Mariánského komplexu ve Staré Boleslavi, která představuje kolébku české
státnosti. Komplex tvoří bazilika Nanebevzetí Panny Marie a přilehlé
objekty, ochozy za hlavním objektem baziliky, bývalá kaple svatého
Benedikta, přilehlá zahrada a bývalý domek
kostelníka. „Návštěvnost je opět skvělá. Ale i během covidové
éry byla bazilika otevřena, včetně ambitů, a bez průvodce jí denně
procházely desítky lidí,“ uvádí Jan Poláček, vedoucí oddělení
pro dotační management a koordinaci zadávacích řízení z Arcibiskupství
pražského.
Přes prázdniny zde plánují různá setkání, přednášky, koncerty nebo
archeologické léto. Fungovat zde začala, byť zatím omezeně, duchovní
poradna v zahradníkově domku, která po prázdninách plánuje rozšířit
svoje služby podle zájmu veřejnosti.
Web Poutního
místa Stará Boleslav
Videreportáž z Mariánského komplexu
Kde se vzdělávaly urozené děti, teď sami najdete
poučení
V rámci rekonstrukce zámeckého areálu ve Slatiňanech, který byl letním
sídlem knížecí rodiny Auerspergů, byla obnovena i „šlechtická škola
v přírodě“. Zámek nedaleko Chrudimi byl edukačním centrem dětí
aristokratů prokazatelně už od konce devatenáctého století. Kromě
záchrany zámku byla součástí projektu i obnova zeleně v zámecké
zahradě, což kastelán Jaroslav Bušta považuje za nejnáročnější část
úprav kvůli nepředvídatelným změnám, které způsobilo mimořádné sucho
a následné nálety kůrovce do jehličnanů. Nyní slouží zahrada jako
plnohodnotný cíl návštěvníků. V červnu zde například proběhlo
Rodinné odpoledne u Auerspergů, kterého se zúčastnila tisícovka lidí,
podobný zájem vyvolal i Víkend otevřených zahrad. V současnosti si lidé
mohou na zahradě zahrát hru Pozdravy z cest, kdy se snaží vyluštit tajenku
skrytou v osmnácti pohlednicích, které na přelomu předminulého a
minulého století princezna Charlotta z Auerspergu dostala od příbuzných a
přátel z osmnácti evropských zemí.
V loňském roce vzrostla návštěvnost Slatiňan zhruba o dvě třetiny
i přesto, že byl kvůli pandemické situaci zámek veřejnosti přístupný
jenom čtyři měsíce. Na rekonstrukci přispěl IROP téměř dvaadevadesáti
miliony korun.
Web Zámku
Slatiňany
Videoreportáž ze Zámku Slatiňany
Přijeďte se podívat, jak funguje hamr!
Vodní hamr v západočeské obci Dobřív představuje ojedinělou technickou
památku evropského významu. Strojní vybavení je v podobě z konce
devatenáctého století, krov byl opraven v sedmdesátých letech a v roce
2008 byly částečně opraveny vantroky (dřevěná koryta). Zásadní
údržba zde neproběhla až do revitalizace v rámci projektu, na který IROP
poskytl pětimilionovou dotaci.
Během prací došlo k historicky významnému objevu pozůstatků vysoké pece
v zadní části hamru – historici totiž její umístění předpokládali
zhruba o dva kilometry dál. Archeologický výzkum tak změnil dosavadní
nahlížení na historii památky. Kromě obnovy objektu a zachování
funkčnosti vodního hamru zde rozšířili zázemí pro návštěvníky a
otevřeli novou expozici, která přibližuje výrobu a zpracování železa
v západní části Brd. „I přes omezení v souvislosti s epidemií
covidu se v přepočtu na počet otevřených dní návštěvnost
zvýšila,“ uvádí Linda Trefná Kryštofová, náměstkyně ředitele
Západočeského muzea v Plzni.
I když pandemie pro letošek zrušila pořádání tradičního Hamernického
dne, připravují pro návštěvníky několik Dnů tradičních kovářských
technologií během prázdnin. Pravidelné komentované prohlídky s ukázkou
práce a funkčnosti hamernických strojů probíhají denně s výjimkou
pondělí.
Revitalizace hamru v Dobřívě získala v soutěži Gloria musaealis, kterou
vyhlašuje Ministerstvo kultury a Asociace muzeí a galerií, čestné uznání
v kategorii Muzejní počin roku, kde se projekt umístil na čtvrtém místě
v konkurenci pětadvaceti přihlášených projektů.
Web
Vodního hamru Dobřív
Připravil David Hořínek.