Dostálová v Pardubickém kraji: Obcím kompetence ve stavebním řízení nebereme, žádné totiž nemají
19. 02. 2020
„Ve všech krajích, které nyní navštěvuji
a kde se starosty a vedoucími stavebních úřadů diskutuji
o připravovaném stavebním zákoně, se setkávám s obavami, že chceme obcím vzít jejich
kompetence v rámci stavebního řízení. Opakovaně všem vysvětluji, že
tomu tak není. Obce totiž žádné kompetence
v řízení nemají, jde o výkon státní správy v tzv. přenesené
působnosti,“ řekla na diskusi s představiteli Pardubického kraje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Tato obava podle ní jen poukazuje na problém, který je
tak rozšířený, že ho již starostové nepovažují
za porušení zákona. Tím je uplatňování „neformálního“ vlivu na
konkrétní případy staveb a jejich povolování. Pokud
starostové vliv uplatňují, porušují tím zákon.
Povolování staveb je totiž výkonem státní správy,
kterou v současném modelu provádějí pro stát obce
v tzv. přenesené působnosti. „Obce a jejich
představitelé však podle zákona nesmějí na
úředníky státní správy vyvíjet jakýkoli tlak,“ připomněla
Dostálová. V realitě se to ovšem
hojně děje. Úředníci stavebních úřadů si velmi často stěžují na to, že je starostové
ovlivňují.
Proč musí být státní správa nezávislá?
Takové ovlivňování je v rozporu se zákonem. Ten
má totiž vlastníkovi pozemku – stavebníkovi –
zaručit nestranné posouzení jeho stavebního záměru.
Zcela nestranný úředník státní správy má jen
posoudit situace, kdy by stavební záměr mohl ovlivnit veřejný zájem nebo
zájmy jiných účastníků řízení – sousedů či obce. Postavení
těchto účastníků řízení však musí být vyvážené
tak, aby stát mohl stavebníkovi zaručit, že jeho záměr bude
posouzen bez jakéhokoli osobního vlivu.
„Podobně jako ministr spravedlnosti má udávat
koncepci, ale nemůže vstupovat do živých kauz, tak role starostů a vedení
obcí má být v nastavení podmínek pro stavby
v územním plánu, ale nikoli v zasahování do konkrétních případů. V těch mohou obce vystupovat jen jako
každý jiný účastník řízení, nikoli jako ten, kdo z pozice
zaměstnavatele může kdykoli vyvinout tlak na stavebního úředníka,“
připomněla ministryně. Tomu chce nový zákon zabránit tím, že vytváří
oddělenou státní stavební správu, která bude od
krajské úrovně zcela mimo vliv obcí, ale také
jakéhokoli ministerstva. Na obcích bude
zachována současná tzv.
přenesená působnost, což je kompromis, kterým MMR
chce vyjít vstříc požadavku obcí a zachovat tak pro občany dostupnost
stavebních úřadů na co nejnižší úrovni. „Uvědomuji si, že to není
ideální řešení, ale zároveň je to možnost, na které se většina odborníků shoduje jako na akceptovatelném kompromisu,“ dodala. Pokud totiž bude stavebnik cítit
vliv starosty či samosprávy, může se odvolat a jeho odvoláním se již bude
zabývat státní stavební správa.
Starosty v Pardubickém kraji zajímalo nejvíce to, zda bude jejich
konkrétní stavební úřad v nové struktuře zachován. „To však nyní
řeší Ministerstvo vnitra, které musí po dohodě se Svazem měst a obcí
vydefinovat, které úřady konkrétně budou zachovány,“ poznamenal
primátor Pardubic Martin Charvát s tím, že požadavek SMO jako jeho
místopředseda podporuje, nicméně osobně by byl spíše pro úplné
oddělení státní správy a samosprávy. MV si přitom stanovilo kritéria,
kde budou důležité především počty realizovaných úkonů – tedy
vytíženost úřadu, minimální počet čtyř zaměstnanců, přístup
k internetu a zachování vhodné dojezdové vzdálenosti.
Připravila Verinika Vároši.
www.mmr.cz