Menu

Odpověděl Všudybud: „Zdaž každý tak drzím jest, aby s jinými zaroveň na řádech našich přestati neměl? Než tento tuším uzdy potřebovati bude. Dobře, podiž!“ Takž se k nám připojil a šli sme. Já pak sobě na mysli: „Bodejž bych já jen tuto zaveden nebyl; titoť se o jakous na mne uzdu smlouvají.“
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, l. P. 1623

Bodejž bych já jen tuto zaveden nebyl; titoť se o jakous na mne uzdu smlouvají

30. 12. 2016

V rentabilitě Česko není tahounem Evropy, a to z prostého důvodu. Řada zdejších firem není producentem vlastního produktu s finalizací v prodeji. Pracují ve mzdě nebo vyrábějí komponenty pro finalizátory, kterými jsou většinou zahraniční firmy. Takže z Česka odtékají peníze jak v přidané hodnotě, tak v zisku z dané produkce. Argument, že nejsme montovny, není pravdivý a týká se bohužel nepodstatného množství českých firem a víceméně jde o firmy výjimečné. My ale nemůžeme vycházet z toho, že tu máme několik výjimečných firem, které mají svůj výzkum, vývoj a vlastní produkt. Už jsem i na stránkách Všudybylu uváděl rozdíl mezi Německem a námi ve struktuře hospodářství (viz www.e-Všudybyl.cz, článek „Jestli včas nepodpoříme změnu současné rizikové struktury našeho hospodářství, bude za pár desetiletí česká ekonomika v háji!“). V Německu malé a střední firmy vytvářejí obrovskou část zdrojů pro státní rozpočet. Dokonce snad pětasedmdesát procent. Pětadvacet procent ti velcí. V Česku je to naopak a osmdesát procent středních firem tu dělá práci ve mzdě nebo komponenty a často za ceny, které neumožňují ani prostou reprodukci.
JUDr. Rostislav Dvořák


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo