Menu

Žofínské fórum představilo nový Národní program podpory cestovního ruchu v regionech

29. 11. 2016

Ve Velkém sále Žofínského paláce na Slovanském ostrově v Praze se za mediální podpory časopisu Všudybyl 24. října 2016 uskutečnilo 203. Žofínské fórum na téma „Prezentace České republiky doma i v zahraničí: Ekonomický pohled, příležitost pro úspěšný byznys, cestovní ruch“. Jeho mluvčími byli náměstkyně ministryně pro místní rozvoj pro řízení sekce regionálního rozvoje Klára Dostálová, generální ředitelka České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Monika Palatková, generální ředitel Českých center Jan Závěšický, ředitel odboru mezinárodní vztahy a komunikace České exportní banky Petr Križan, předseda představenstva Českého Aeroholdingu Václav Řehoř, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR a viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Václav Stárek, ředitelka Pražské informační služby – Prague City Tourism Nora Dolanská, předseda Svazu historických sídel Čech, Moravy a Slezska Libor Honzárek, manažer turismu a tradic Plzeňského Prazdroje Rudolf Šlehofer a zástupkyně ředitele odboru Mezinárodních vztahů a komunikace České exportní banky Jana Bizoňová.
První z mluvčích, náměstkyni Kláru Dostálovou, jsem při té příležitosti oslovil: Paní inženýrko, po zahájení 203. Žofínského fóra moderátorem Jiřím Vaníčkem jste přednesla první příspěvek.
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj je v této zemi hlavním kompetenčním gestorem cestovního ruchu, tak se to asi ode mne očekávalo. Nicméně byla jsem jen jednou z řady odborníků ze sféry oborů a činností napojených na tržní platformu cestovního ruchu, s nimiž se téměř denně její problematikou zabýváme. To, co Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně po delším vyjednávání s nimi spustilo, je nový program podpory cestovního ruchu v regionech. Je to svým způsobem převratný program, protože je postaven na bázi motivace. Ministerstvu pro místní rozvoj jde o to, aby si všichni uvědomili, že kroky směřující ke zvyšování výkonnosti tržní platformy cestovního ruchu (domácího cestovního ruchu a incomingu), tedy i výkonnosti lokálních mikroekonomik a od toho se odvíjejícího vytváření pracovních míst (nezřídka v regionech neoplývajících mnoha pracovními příležitostmi a velkou kupní silou), nejsou pouze věcí státu. Že je potřeba, aby k ní přispívaly i samosprávná území, města a obce. Zkrátka tam, kde to tak je, odbourávat status quo: že když se nechce, je to horší, než když se nemůže. Motivovat k hledání cest, jak na svá území dostávat co nejvíc turistů, výletníků, návštěvníků atd. (spotřebitelů z vnějších ekonomických systémů) a jak vytvářet prostor pro to, aby se kupní síla, kterou reprezentují, uplatňovala právě u nich doma. Tedy jak je motivovat a směrovat na místní atraktivity a jak pro ně (a samozřejmě i pro stálé obyvatele tamních měst a obcí) vytvářet zajímavé eventy. Pilotní ročník jsme proto odstartovali stejně velkým finančním příspěvkem do podpory rozvoje cestovního ruchu, jaký do něj krajské samosprávné celky vložily v roce 2015 nebo 2016. Takže stejně velký finanční příspěvek teď do podpory výkonnosti tržní platformy cestovního ruchu v regionech vkládá stát. Do budoucna bychom chtěli vstupovat až do sféry destinačního managementu a podpořit tendence investovat finanční prostředky získávané formou místních poplatků od příchozích hostů a turistů do podpory cestního ruchu v místech a regionech, kde jsou vybírány. Úmyslně zdůrazňuji: „podpořit tendence“, protože o cílení využití peněz z místních daní budou vždycky rozhodovat tamní samosprávy.

V minulém vydání Všudybylu předseda Svazu měst a obcí František Lukl na toto téma říká: „K tomu, aby mohly být z veřejných zdrojů podporovány aktivity společností destinačního managementu, je záhodno vytvořit právní rámec. Neříkám, že je nutné přijmout zákon na podporu cestovního ruchu. Vím, že resortní ministerstvo je k tomu skeptické. Nepotřebujeme papír pro papír! Avšak je dobré dát na vědomí pravidla, s jakou podporu při jakém postupu je možné ze strany státu počítat.“ (Viz www.e-Vsudybyl.cz, článek „SMO na Nové hedvábné stezce“.)
K zákonu o cestovním ruchu se Ministerstvo pro místní rozvoj vyjadřovalo už několikrát. Zákon je normativ! Takže je nutné nejdřív zjistit, co je potřeba v oblasti cestovního ruchu regulovat. Jestli by se zákon měl dělat pouze kvůli tomu, aby bylo zajištěno financování, tak tady stát může přijít s dotačními prostředky, což Ministerstvo pro místní rozvoj udělalo. Zároveň budeme i nadále podporovat marketingové aktivity v regionech, tedy činnost označovanou jako destinační management tak, aby na sebe synergicky navazovala hierarchie: stát (myšleno CzechTourism), krajské DMC (společnosti destinačního managementu) a oblastní DMC. Pokud Ministerstvo pro místní rozvoj zjistí, že je tato součinnost nedostačující, a objeví se oblast, která bude vyžadovat normativní regulaci, tak se tím začneme zabývat. Avšak mít bezzubý zákon bez povinností a sankcí za jejich neplnění, to by bylo pouze zaplevelování legislativy České republiky. Spolupracovat na partnerské bázi a vzájemně komunikovat jde v Česku určitě i bez zákonu.

Navštěvovanost toho kterého trhu, ať je to největší světová burza, turistická destinace, nebo jarmark v „Hornej Dolnej“ (a cestovní ruch je univerzální tržní platformou orientovanou na mobilní kupní sílu příchozích spotřebitelů cestovatelů, turistů, výletníků, hostů, obchodní klientely apod.) je pro jeho výkonnost zásadní devízou. Paní náměstkyně, stoupá, nebo klesá obliba, respektive navštěvovanost regionů České republiky coby turistických destinací?
Domácí i příjezdový cestovní ruch jsou v Česku určitě na vzestupu. Napomáhá tomu nejen činnost agentury CzechTourism a dalších institucí, ale i situace ve světě. Česká republika je řazena do první pětice nejbezpečnějších turistických destinací. Česko je unikátní i tím, že jsme středoevropskou zemí oplývající nezměrným množstvím atraktivit (a bohužel, pokud je z nich k hospodářským aktivitám v rámci cestovního ruchu využíváno deset procent, tak je to moc). V současné době čím dál větší množství cestovatelů z dálných zemí přilétá do České republiky, která navazuje další nová přímá letecká spojení. Jedním z našich hlavních úkolů tak je udržet turisty na našem území po delší dobu, abychom nebyli pouhým „průchoďákem“ či středoevropským leteckým hubem. Regiony Slezska, Čech a Moravy určitě mají co nabídnout. A nejen (zatím) dvanáct památek UNESCO. Jednou z ambicí národního programu podpory cestovního ruchu proto je podpora regionálních marketingových aktivit. Jak jsem řekla, místa a regiony České republiky bezesporu mají čím oslovovat turisty. A nejen ty zahraniční. Rovněž domácí cestovní ruch je Ministerstvem pro místní rozvoj velmi podporovanou oblastí. Navíc příhraniční regiony mohou některé drobné finance čerpat i z přeshraničních programů: česko-polských, česko-slovenských, česko-rakouských, česko-saských či bavorských. Ale vždycky je nutné, aby si regiony uvědomily „svoje já“. V čem jsou jedinečné. Na co zaměřit své marketingové aktivity. Na druhou stranu musím říci, že z pozice státu je určitě nezbytné podporovat zkvalitňování a rozvoj dopravní infrastruktury. Máme turisticky atraktivní lokality. Typickým příkladem může být například Lednicko-valtický areál na území jižní Moravy, avšak je naprosto odrazující, aby cestovatelé proti své vůli trčeli na „nejdelším parkovišti ve střední Evropě“, na dálnici D1, protože nic není horšího než negativní reklama, tedy i reference turistů, kteří si řeknou: „Zážitek pěknej, ale doba strávená na cestě? Naprosto šílený!“ Takže jednou z cest je i urychlení obnovy a výstavby silniční a dálniční infrastruktury, podpora regionálních mezinárodních letišť a železniční přepravy. Zkrátka postarat se o to, jak dostat turisty co nejkomfortněji do regionů, měst a obcí Slezska, Moravy a Čech.



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001