Turisté jsou nadstandardně utrácející spotřebitelé 

S prezidentem Asociace cestovních kanceláří ČR a předsedou představenstva akciové společnosti EuroAgentur Hotels & Travel a.s. se potkáváme 25. června 2010, den po oslavách konstituce Ruské federace.
Vildo, EuroAgentur Hotels & Travel a.s. se řadí mezi největší incomingové firmy České republiky, není-li vůbec největší. Součástí incomingu je i oblast meetings, incentives, congresses & exhibitions industry (MICE). Promítá se už do jejího byznysu hospodářské oživení?
Od té doby, co jsme spolu hovořili naposled (viz článek „Hospodářská recese je celosvětová, ale vízová politika? Tu má Česko v rukách“ na www.e-vsudybyl.cz), se situace nezměnila. Konstatoval jsem, že průmysl cestovního ruchu, přes dílčí investice ze strany státních orgánů do mediálních propagačních kampaní, na tom není dobře, a také to, že proti roku 2008 klesla jeho produktivita a zejména ceny, za které je realizováno ubytování. Nicméně EuroAgentur Hotels & Travel a.s. i v tomto těžkém období otevírá další hotely. Jsou to dlouhodobě plánované akce a přiznám se, že kdybych o jejich realizaci rozhodoval v současné době, určitě bych počkal na lepší časy. V únoru letošního roku jsme zahájili provoz v pořadí již třetího hotelu na Václavském náměstí – hotelu Juliš. Má kvalitní konferenční zázemí a prostorné pokoje s kompletně vybavenou kuchyňkou. V další etapě chceme zprovoznit jeho wellness centrum s bazénem. V těchto dnech se připravuje slavnostní zahájení provozu hotelu Joseph 1699 – jedná se o památkový objekt v Třebíči. Za dva měsíce budeme otevírat nejluxusnější hotel v hotelovém řetězci EuroAgentur Hotels & Travel a.s. – Tereziánský dvůr v Hradci Králové. Disponuje pokoji s vlastní saunou, velkým kongresovým sálem, ojedinělým zázemím pro děti, restauracemi, posilovnou, wellness, zkrátka vším, co má luxusní hotel mít, a zároveň otevíráme ojedinělou architektonickou stavbu ve Zlínském kraji, hotel Atrium Otrokovice s konferenčním zázemím a garážemi.
Současně s tím silně rozšiřujeme franšízu. Majitelé hotelů a penzionů cítí, že je potřeba koncentrovat síly a hledají podporu silného hotelového řetězce. Do naší franšízy vstupují i dva další hotely na Slovensku.
 
Vildo, existuje v Česku výdělečnější, úspěšnější exportně orientované odvětví, než je cestovní či cizinecký ruch? Snad energetika. Ostatní odvětví, v nichž působí hráči s velkým obratem zahraničního inkasa, jsou totiž v Česku na daňových prázdninách, nebo si musí hradit tak nákladné zahraniční konzultace, subdodávky apod., že odvětví, v nichž působí, nemají svojí rentabilitou ve prospěch české státní pokladny šanci se cestovnímu ruchu rovnat. Kdežto z plateb zahraničních incomingových zákazníků jde cca 40 % do státní pokladny a municipálních pokladen formou daní a odvodů.
V tomhle ti, Jaromíre, dávám za pravdu. Jen bych dodal, že cestovní ruch, má obrovské návaznosti na širokou škálu dalších podnikatelských aktivit, a nejen tím, že „pumpuje“ peníze do národního hospodářství. Peníze jsou krví ekonomiky. Trpí-li daná země „chudokrevností“, ovlivňuje to celé její hospodářství. Obzvlášť v případě Česka, které (jak jsi naznačil) odsud odčerpávanými aktivy vehementně poskytuje „krevní transfúze“ kde komu. Cestovní ruch umožňuje fungovat nejen podnikatelským oborům všeobecně vnímaným jako jeho součást – pohostinství, ubytování, průvodcovským službám atd., ale i řadě dalších, jako je např. potravinářský, textilní, oděvní, automobilový, letecký, strojírenský, chemický aj. průmysl. Turisté jsou totiž spotřebitelé stejně tak jako neturisté – obyvatelé České republiky, jen s tím rozdílem, že si velkou část spotřebního zboží (televize, ledničky, pračky atd.) pronajímají a že i za uspokojování těch nejobyčejnějších a nejzákladnějších potřeb, jako je se vyspat, najíst apod. vydávají na místní poměry neobyčejně velké peníze. Tedy, že za ně platí neskonale víc než místní spotřebitelé. A navíc nejen hotelnictví a pohostinství (vnímané jako obory cestovního ruchu) zaměstnávají obrovské množství lidí, ale díky zákazníkům odjinud – turistům, je mohou zaměstnávat i podniky a instituce v oborech s cestovním ruchem zdánlivě nesouvisejících, protože spotřeba vyvolává poptávku, poptávka výrobu a výroba či poskytování služeb uplatnění lidských zdrojů. Takže chce-li proexportně orientovaná ekonomika (jako je ta česká) rozhýbat spotřebu, může dvěma způsoby. Buď vozit zboží za zahraničními spotřebiteli nebo zahraniční spotřebitele za zbožím. Navíc, z hlediska atraktivit – cílů cestovního ruchu, jsou Slezsko, Morava a Česko úžasně disponovanými turistickými destinacemi. Sečteš-li a podtrhneš, tak by se dalo z cestovního ruchu toho těžit více s daleko větším hospodářským efektem. Otázkou zůstává, zda vůbec chceme v České republice turisty. O kladné odpovědi, při současné vízové politice našeho státu vůči občanům zemí Společenství nezávislých států, silně pochybuji.
 
No, podle toho, jak mizivý potenciál cestovního ruchu Česká republika, a ještě jakoby nerada, zhodnocuje, je odpověď nasnadě. Ostatně, co se od minule změnilo v české vízové politice?
Nic moc. Cestovní ruch je v této republice přezírán. Teď jsme měli štěstí, že jsme v posledním období měli ministra, který cestovnímu ruchu skutečně rozuměl. Přesvědčil jsem se o tom mj., když jsme byli s panem ministrem Vondruškou v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR řešit otázku tebou zmíněných víz pro občany zemí Společenství nezávislých států. Díky byrokraticky zkostnatělému přístupu a neochotě ztrácí Česká republika kvůli nepružné vízové politice dvě miliardy korun ročně a současně významně pomáhá zvyšovat příjmy z cestovního ruchu okolním zemím Evropské unie. Je paradoxem,že k nám jezdí Rusové prostřednictvím  schengenských víz, která jsou vydávána na jiných ambasádách. V každém případě peníze, které by tito cizinci jinak utratili v Česku, utrácejí v zemích, přes které se do České republiky dostávají. Co říci na argument velvyslance v Moskvě, že nemá dostatek lidí? Tak jsme založili vízové centrum, kde se platí jen za to, že někdo vybere pas a odevzdá ho na velvyslanectví za klienta.
 
Na podzim tohoto roku bude v Brně, Ostravě a Karlových Varech první mistrovství světa v basketbalu, které se kdy na území Česka a někdejšího Československa koná. Opět budou problémy s vízy?
Kdo ví? Ano, bude tu MS v basketbalu žen, na nějž se přijedou podívat hosté z celého světa. Od Brazílie po Rusko. Jako partner basketbalového svazu zajišťujeme kompletní služby i aranžmá doprovodných služeb basketbalového MS. Zároveň připravujeme  historicky první Mistrovství světa v lakrosu na evropském kontinentu – sportu, který přiláká množství turistů ze zámoří. Zahájili jsme i práce na zabezpečení ubytovacích a stravovacích služeb MS v hokeji, které proběhne v roce 2015. Jsem přesvědčen o tom, že takovéto vrcholové sportovní akce jsou obrovskou a nedoceněnou prezentací České republiky, a z obdobných akcí  může náš stát jen těžit.

• www.euroagentu­ra.cz