Tarcu nebo Godeanu? 6
18. 06. 2007
Poslední pecka do holeně
Úterý 11. července Spal jsem v otevřeném stanu pouze přikryt
spacákem. Večer mi bylo divné, že PET flašky jsou napůl slisované a že
po otevření přívodu benzínu k vařiči se nic nedělo, až do chvíle, kdy
jsem natlakoval flašku. Tisíc výškových metrů je znát. 06.20 Válím se
pod spacákem a poslouchám hukot. Asi budu ještě trochu lenošit.
V 07.00 jsem začal ze spacáku vařit. V 07.21 jsem po snídani. Brodím
zpátky. Na druhém břehu stoupám na mohutný povalený kmen. Noha i s kusem
kůry se smeká. Poslední (snad) pecka do holeně a pád do lopuší. Jdu po
čím dál rozbahněnější cestě. V 09.20 procházím kolem náklaďáku a
dělníků stavících betonový můstek. V 09.30 náklaďák Roman potkává
mne. Dávám řidiči zbytek cigár. V 10.04 mne vysazuje u staveniště
údolní přehrady. Chci si ji nafotit, ale foťák nikde. Utíkám kamsi dolů,
kam náklaďák pokračoval. Po třech stech metrech jej dobíhám. Foťák jsme
našli zapadlý ve škvíře mezi sedačkou a krytem motoru.
Cogito ergo sum
Pokračuji po silnici dolů. Poslední obědovou pauzu držím pod betonovou
silnicí u řeky. K obědu je opět chleba, salám, česnek a poslední
perník. Za mírného deště jdu dál. Ve 13.15 jsem v nějaké obci. Na
jednom z domů visí vlajky. Rumunská a Evropské unie. Před domy
posedávají babči, paličkují nebo jen čučí. Na konci obce je cedule
„Ruscu“. Za vsí se ptám protijdoucího na „gara Teregova“. Ukazuje,
že se mám na „T“ křižovatce dát doleva. Jdu po levé straně silnice,
když vtom se na mne zezadu přiřítila do táhlého kopce tři kamiony
předjíždějící dodávka. Od tiráků přes metr distanc, ode mne 5–10 cm.
Málem mne vzala s sebou. No, přežil jsem. „Cogito ergo sum.“
Panonia přijela včas
Ve 14.10 jsem v Teregově na nádraží. Můj vlak je na rozpisu. V kiosku
dávám pivo. V 16.40 přes koleje odcházím do kopce, do lesíka.
V 17.05 vařím brkaši s kopřivami a ač nemaje širáku, po večeři pod
ním uléhám v doubí smíšeném s lískovými keři. Snad mne mobil vzbudí
včas. Malinko prší. Vstal jsem v 01.35 českého času.
Středa 12. července V kupátcích vlaku leží na lavicích
cestující. I pro mne se tam jedna našla. Přikrývám se spacákem.
V 05.48 přistupují dva chlapi. Balím spacák a pokračuji vsedě.
V 08.00 jsem v Aradu. Snídám rumunské pivo. Panonia přijela včas.
