Setkání Ligy pro cestovní ruchpři příležitosti přijetí Ázerbájdžánuza člena Rady bezpečnosti OSN
Tahir
T. Tagizade
Ázerbajdžánská republika a Česko si jsou v mnohém podobné.
Nejen v tom, že získaly samostatnost v roce 1918. Také
Ázerbajdžán je nesmírně krásnou a rozmanitou zemí. Běžný český
turista zpravidla jezdí buď k moři nebo za lyžováním. Až letos na
Kavkaze dokončíme zónu alpského lyžování, staneme se turistickou
destinací „dva za cenu jednoho“. Ve stejném ročním období nabídneme
jak horskou rekreaci se zimními sporty, tak letní koupání
v moři.
Společně s velvyslancem Ázerbájdžánské republiky Jeho
Excelencí panem Tahirem T. Tagizade a ředitelem leteckého obchodu, marketingu
a řízení produktu Letiště Praha, a. s. Stanislavem Zemanem jsme večer 5.
ledna 2012 ve VIP Service Clubu CONTINENTAL na Letišti Praha zahajovali
Novoroční party Ligy pro cestovní ruch při příležitosti přijetí
Ázerbájdžánu za člena Rady bezpečnosti OSN. Než před devátou hodinou
odjel do porodnice za manželkou a nedávno narozenými syny, požádal jsem
Jeho Excelenci pana Tagizade o interview.
Pane velvyslanče, kromě toho že, že jsme zde vítali
tureckého velvyslance pana Cihada Erginay, běloruského velvyslance pana
Vasilije Markoviče, senátora Petra Bratského a řadu dalších osobností,
které vám přišly blahopřát k narození synů, jsem si nemohl
nevšimnout, kolika představitelům českých firem, jež chtějí expandovat
na ázerbájdžánský trh nebo které tam působí, jste se dnes večer
věnoval a nabídl jim pomoc.
To je zcela namístě. My jsme tady od toho, abychom pomáhali rozvoji
vztahů ve všech oblastech včetně hospodářské. Velice mne potěšilo, že
jsem se tu setkal s šéfem Svazu českých a moravských výrobních
družstev a top managementem firem, o jejichž záměrech
v Ázerbájdžánu a zejména v Baku, např. v oblasti
pouličního osvětlení nebo liniových staveb aj. jsem slyšel poprvé. To
může být dobrým ukazatelem. Pokud ambasáda ví o všem, co se
v hospodářské oblasti děje, může to znamenat, že toho není moc.
A malá ambasáda všechno sledovat nemůže. Ilustruje to, že rozsah
našich vzájemných vztahů je velmi rozmanitý. Při rozhovorech s lidmi
z byznys sektoru mne potěšilo, jak velký zájem mají o dění
v Ázerbájdžánu. A nejenom z podnikatelského hlediska. Ale
i o rozvoj společnosti. O to, jakým způsobem fungujeme. Ve svém
uvítacím projevu jsem to naznačil. V daleko větší šíři se stejné
myšlence věnoval náš prezident pan Ilham Alijev ve svém projevu při
příležitosti přijetí Ázerbájdžánu za člena Rady bezpečnosti OSN.
Konstatoval, že důvodem ázerbájdžánských snah být členem Rady
bezpečnosti OSN nebylo posunout kupředu pouze národní zájmy
Ázerbájdžánu. Že chceme přispívat k řešení otázek, které
znesnadňují realizaci principů, které stály u zrodu Organizace
spojených národů jako takového. Principu bezpečnosti, demokracie, kontaktů
a spolupráce mezi členskými zeměmi atd. atd. Členem Rady bezpečnosti OSN
je Ázerbájdžán hlavně proto, aby konstruktivním způsobem pomohl řešit
širší regionální otázky světové bezpečnosti. Současně s tím
naše přijetí za člena Rady bezpečnosti OSN vnímáme jako uznání
důležitosti celého regionu jižního Kavkazu a Ázerbájdžánské republiky,
jakožto klíčové země této části světa.
**Pane
velvyslanče, je to druhé setkání, pro něž využíváte platformy Ligy
pro cestovní ruch. **
Proč ne, když se vašich akcí zúčastňují tak zajímaví lidé.
Takže spíš proč ano, když cílem Ligy pro cestovní ruch i časopisu
Všudybyl je prostřednictvím osobností z různých oborů a oblastí
poukazovat na možnosti cestovního ruchu, který umožňuje, a to nejen
hospodářsky, zhodnocovat duchovní, přírodní, kulturní a historické
dispozice našich zemí. Rád bych v té souvislosti za vynikající
součinnost (jistě společně s vámi) poděkoval řediteli Letiště
Praha panu Jiřímu Posovi, jeho náměstku panu Stanislavu Zemanovi
i paní Janě Havlíčkové, která vede tým, jenž se tu o nás
perfektně stará. A nejen dnes! VIP Service Club CONTINENTAL na mne opět
zapůsobil velmi příjemně. A to tu trávívám dlouhé hodiny. Ostatně,
hned po Novém roce, 2. ledna, jsem tu musel být ráno v 05.15. Vstávat
tak brzy, to opravdu nemusím. Avšak zdejší prostředí působí blahodárně
zklidňujícím dojmem. Skvělá atmosféra, vynikající servis
a nesmírně ochotný personál, vedený již zmiňovanou paní
Havlíčkovou. A i dnes, jak jsme se všichni mohli ujistit, ukázali, že
dokážou perfektně zabezpečit i tako organizačně náročnou akci.
Když Prahu navštívila delegace Ázerbájdžánských aerolinií – AZAL,
její členové žasli, jak úžasně ergonomicky je VIP Service Club
CONTINENTAL koncipován. Jak se během chvilky může proměnit
v otevřenou plochu nebo na řadu separátních místností.
Pane velvyslanče, coby vystudovaný kulturolog jsem se začátkem
dubna 2011 v Baku jako vedoucí české delegace zúčastnil
Světového fóra o mezikulturním dialogu – World Forum on Intercultural
Dialogue. Nejen tato událost, ale i vzdělávací instituce (včetně
univerzit) různých světových náboženství na území Baku ilustrují
velkorysou multikulturní tolerantnost Ázerbájdžánu. Ostatně i Liga
pro cestovní ruch má obdobné směrování, což dnes večer dokresluje
přítomnost představitelů muslimů, křesťanů nebo tajemníka Federace
židovských obcí JUDr. Tomáše Krause.
Ano, i to je výrazem toho, že Ázerbájdžán je zemí velice
rozmanitou, což je dáno historickým vývojem. Včetně prvního ropného
boomu, který naše území výrazně obohatil o západní kulturu. Naše
země je jedním z jedinečných míst, kde se různé kultury a civilizace
scházejí na křižovatce mezi Východem a Západem, Severem a Jihem
s obrovskou škálou národů a národností. V Ázerbájdžánu se
zachovala velice aktivní židovská komunita. Také ruská, byť se po
osamostatnění Ázerbájdžánu od nás velký počet Rusů vystěhoval. Je tam
spousta Gruzínců, Kurdů atd. atd. Dodnes máme národopisně svébytné
vesnice Molokánů – vyznavačů starého způsobu pravoslaví, kteří byli
po vnitřním rozkolu v pravoslavné církvi vysídlováni z carského
Ruska. Takže kolem ?smay?ll? je spousta vesnic zjevně slovanského původu,
jako např. Ivanovka, Kalinovka aj. Totéž se týká Baku, což jste, doktore,
viděl sám. Stavby, které tam po sobě zanechali polští, němečtí aj.
architekti.
Když jste zmínil Světové fórum o mezikulturním dialogu, které
se u nás konalo na základě Celosvětového ujednání o dialogu
mezi civilizacemi přijatého Valným shromážděním OSN v listopadu
2001, Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních
projevů v r. 2005, Islámské deklarace o kulturní rozmanitosti
ISESCO, která byla přijata v r. 2004, akčního plánu Třetího summitu
hlav států a vlád států Rady Evropy Bílá kniha o mezikulturním
dialogu v květnu 2008, nad nímž převzal záštitu prezident
Ázerbájdžánské republiky Ilham Alijev, rád bych zmínil také další
velký kongres. Týkal se modernizační politiky, a v Baku se uskutečnil
v prosinci 2011. Za vaši republiku se jí zúčastnil místopředseda
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pan Lubomír Zaorálek.
V Ázerbájdžánu se snažíme dělat věci, které nás opravdu
zajímají. Multikulturní barevnost a soužití na straně jedné, na druhé
modernizační politika ukazuje široké spektrum výzev, kterým
v Ázerbájdžánu čelíme.
