Rekordní Hornické muzeum Příbram
Dr.
Josef Velfl
Velký důraz klademe na spolupráci se školami všech typů a úrovní,
doma i v zahraničí, s cílem přilákat co nejširší spektrum
této klientely do muzea. Mimo jiné již dvanáctým ročníkem pokračujeme
v projektu „Školní rok v Hornickém muzeu Příbram“.
Pravidelně k nám zajíždějí například studenti Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava, ale i ze
zahraničních technických univerzit ve Freibergu, Mnichově a
dalších míst. Partnersky spolupracujeme s ČVUT v Praze
nebo Vysokou školou evropských a regionálních studií
v Příbrami. Z muzeí pak především s Národním technickým
muzeem a také s Historickým muzeem Národního muzea v Praze, které
nás oslovilo jako partnera v rámci projektu vzdělávání pro
konkurenceschopnost na téma „Dotkni se dvacátého století“. Ze
zahraničních projektů participujeme např. na „Akademii pro přírodu a
industriální kulturu“v bavorském Neunburgu. Vzpomínané projekty jsou
určeny zájemcům od mateřinek až po vysoké školy a univerzity třetího
věku, tedy všem (včetně seniorů), kteří se zajímají o dějiny
hornictví, vědy a techniky.
S ředitelem Hornického muzea Příbram Dr. Josefem Velflem
se potkáváme 18. listopadu 2011 v Příbrami – Březových
Horách.
Pane řediteli, je vysoce pravděpodobné, že rok 2011 bude pro
Hornické muzeum Příbram návštěvnicky rekordním.
Ano, v roce 2011 byla stotisícová hranice platících
návštěvníků překročena již v říjnu. Stalo se tak pátým rokem.
Poprvé k nám zavítalo přes sto tisíc platících turistů (103 tisíc)
v roce 2007. Roku 2008 jich bylo 108 tisíc. V letech
2009 a 2010 více než 109 tisíc. Vzhledem k tomu, že do
konce roku 2011 se u nás ještě budou konat další významně
navštěvované akce, zejména „Vánoce v hornickém domku a nadílka
v Prokopské štole“ (ta už je dnes pro všední dny vyprodaná a
volněji je pouze o víkendech), je předpoklad, že rok 2011 bude
skutečně rekordním. K vysoké návštěvnosti nám svými aktivitami a
podporou pomáhá náš zřizovatel Středočeský kraj, mediální prezentace a
také členství Hornického muzea Příbram v Sekci památek a
významných turistických cílů Asociace cestovních kanceláří České
republiky vedené doktorkou Jolanou Kopřiva Myslivcovou, jakož
i veletržní účasti, na nichž jsme partnerem města Příbram. Kromě
již tradičních akcí Regiontour a Holiday World se zúčastňujeme veletrhů
také v německém Freibergu a polské Poznani. Ty bychom rádi
absolvovali i v roce 2012. K návštěvnosti přispívají
i námi pořádané tematické akce, celosvětový zájem
o industriální dědictví a hodně populární zážitková a
adrenalinová turistika, kterou Hornické muzeum Příbram rovněž nabízí.
Snad nejvíce láká tajuplné historické podzemí březohorských
stříbrorudných dolů.
Jste muzeem, a tak je s nadsázkou, ale i bez ní,
možné se zeptat, co nového v roce 2012 pro návštěvníky
chystáte?
Rok 2012 bude ve znamení několika významných výročí
dotýkajících se dějin příbramského hornictví. Letitější je
180 let od zaražení jámy Prokop. Důl Prokop, resp. Prokopská štola,
je jedním z největších lákadel našeho březohorského revíru.
Turisté tam míří za svezením se hornickým vláčkem a také proto, že
jsme jediným hornickým muzeem v Evropě, které návštěvníkům
umožňuje podívat se do jámy hluboké takřka kilometr šest set metrů.
Jáma byla zaražena roku 1832 a v roce 1966 dosáhla
jedenačtyřicátým patrem hloubky 1597,6 metrů. Je nejhlubší
v revíru a třetí nejhlubší v republice. My k jejím
stoosmdesátinám připravujeme několik doprovodných programů, které se
promítnou například při tradiční Prokopské hornické pouti nebo při
Hejtmanském dnu, Dnech evropského dědictví, v rámci Mezinárodního
dne památek, Mezinárodního dne muzeí atd.
Další
výročí, které si budeme připomínat, je sedmdesát let od dosažení
rekordu nejhlubšího dolu v Evropě. K tomu došlo na šachtě Anna.
Ta, co se týče jubileí, bude letos v permanenci dvakrát. V roce
1942 se tu devětatřicátým patrem dosáhlo hloubky 1449 metrů.
I s volnou hloubkou pak 1464 metrů. Velice užitečným zdrojem
informací se nám k tomu stal zvukový záznam téměř půlhodinové
dobové reportáže z podzemí dolu Anna z archivu Českého rozhlasu.
Nahrávku jsme přepsali a základní údaje poskytli našim průvodcům,
kteří vše barvitě vylíčí návštěvníkům. Turisté se například
dozvědí, v kolik hodin havíři fárali. Jak dlouho jeli do hlubiny
půldruhého kilometru. Kolik se jich vešlo do klece. V jakém rozpětí
pater pracovali a na kolik směn. Kolik stříbra a olova vytěžili. Co dělala
noční směna a co dělali horníci, když opustili pracoviště, co jedli atd.
Návštěvníci na dole Anna fárají na tzv. Wasserlauf, neboli vodní
patro, kde se na několika místech dostávají k anenské jámě
i do dalších podzemních partií. Takže vidí autentická místa
včetně stařin, která se nám v roce 2011 podařilo ve spolupráci
se státním podnikem DIAMO zpřístupnit veřejnosti. Hlavně komoru vodního
kola z konce 18. století, jež je bezprostředně u stvolu jámy.
S tím souvisí jeden z našich plánů pro rok 2012, který je
samozřejmě odvislý od přidělení finančních prostředků, a to
vytvoření funkční repliky původního vodního kola. Hornické muzeum
Příbram už víc než deset let prezentuje vodní kolo na dole Drkolnov,
které je opravdu původní. Nicméně Drkolnov nemá dostatek vody, aby se kolo
mohlo rozpohybovat. Na dole Anna je jí v podzemí relativně dost. Podle
archivních dokumentů se nám podařilo zjistit, že anenské vodní kolo bylo
jedním z nejstarších, sestrojených záhy po zaražení dolu Anna. Důl
Anna byl otevřen roku 1789. Vodní kolo tam bylo umístěno roku 1796. Pokud se
podaří projekt jeho repliky realizovat, návštěvníci si udělají
představu o tom, jak to vypadalo před zavedením parních strojů, jak
fungoval přenos vodní energie pomocí důmyslných táhel atd.
V této době současně jednáme se sochařem Miroslavem Beščecem,
jenž je znám figurálními plastikami pro hrady a zámky. Nabídl, že by pro
naše podzemí vytvořil havíře při pracovní činnosti, do výklenku, kde
(pravděpodobně) stávala, sochu sv. Anny, a v neposlední řadě
postavičky hornických skřítků – permoníků.
Na co byste čtenáře Všudybylu, jejich přátele a klienty
ještě pozval?
Určitě na masopust v Hornickém muzeu. Ten se odehraje dopoledne 3.
března 2012 a odpoledne v pobočce ve Skanzenu Vysoký Chlumec. Je to
již tradiční akce, navštěvovaná stovkami domácích a zahraničních
turistů. Právě tak na Velikonoce v hornickém domku, které se
uskuteční od 26. března až do 8. dubna 2012.
Hornické muzeum Příbram prezentuje výsledky svého bádání a
expozičních možností i v zahraničí. Například na pěti
místech v Německu budeme mít výstavy pojednávající
o nejzajímavějších prohlídkových trasách našeho zařízení a
o dalších pozoruhodnostech, zejména o historických montánních
technologiích a technice na Příbramsku. Především o aplikaci
drátěných lan, která tu byla, jako na jednom z prvních důlních
revírů na světě, před sto sedmdesáti pěti lety zavedena.
V naší další pobočce - Památníku Vojna rozšiřujeme
interaktivní expozici o uranovém hornictví. Stavíme tam novou část
důlní železnice a kolejové báňské techniky včetně provozuschopného
důlního vláčku. Takže Hornické muzeum Příbram, pokud vše dobře
dopadne, nabídne v roce 2012 ke svezení již třetí vláček.
Ve Skanzenu Vysoký Chlumec dokončujeme objekt cenné polygonální
stodoly transferované z Vojkova a datované do roku 1662, jedné
z nejstarších dochovaných v Česku. Chceme obohatit prohlídkovou
trasu o obytné zázemí vodního mlýna z Radešic (dosud byla
přístupná pouze mlýnice) a o obytný dům z Jiví, obě stavby
jsou z 18. století. Areál tak nabídne ke zhlédnutí již šestnáct
historických objektů.
Co se týče Špýcharu v Prostřední Lhotě, tam plánujeme doplnit
expozici týkající se montánní činnosti Keltů o další zajímavosti.
Rádi bychom inovovali i expozici o historii těžby zlata
v Mincovně v Novém Kníně. S pozdravem Zdař Bůh vítejte
v Hornickém muzeu Příbram.
