Menu

Zastavil sem se nejpilněji při soudu senátorském, kdež sem jména panů soudců tato spatřil: Atheus^1Svárurád, Sluchosud, Stranobij, Osobolib, Zlatomíl, Darober, Nezkus, Malověd, Nedbal, Kvapil, Ledabyl; všech pak president a nejvyšší sudí aneb prímas byl pan Takchcimíť. Z kterýchž jmén hned sem se, jací tu soudové bývají, dovtipovati začal: avšak příklad se v mé přítomnosti trefil.

Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1623

1 Neznaboh

Příklad se v mé přítomnosti trefil

02. 03. 2003

Tématem ankety třetího vydání Všudybylu roku 2003 jsou lidské zdroje. Byznys cestovního ruchu je zejména o cílech a lidských zdrojích, už proto, že je celosvětově největším zaměstnavatelem. Lidskou dimenzi má v podstatě všechno, co lidé ovlivňují, a tak mne i v souvislosti s námluvními tanečky kolem (ne)volby českého prezidenta napadla stará totalitní anekdota o tom, jak strana a vláda buduje socialismus pro náš lid, ale že lidi jim na to kašlou. Ano, lidské zdroje jsou mocnou silou. Lidé se totiž, století nestoletí, režim nerežim, za obdobných okolností chovají obdobně. Takže nakolik je dnes neaktuální čtyři sta let stará Komenským výše vymalovaná alegorie?
 

Jaromír Kainc,
nakladatel Všudybylu

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001