Základní kameny, na kterých byla Evropa vystavěna

Arcibiskup pražský a primas český Dominik kardinál Duka

Kostel je pro každého, pro každé městečko, region i pro naši zemi určitou výpovědí o našem životě, kultuře. Je i mravoličnou kazatelnou. Máme desatero a víme, že kdyby bylo zachováváno v celosvětovém vývoji, určitě bychom nemuseli mít ty obavy, které máme teď. Koneckonců v kostele je také hodně často připomínáno zlaté pravidlo, které říká: „Co nechceš, aby jiní dělali tobě, to nečiň ty sám jim.“ Tak sekulární obecný úzus může přijmout každý. Ať už je nebo není křesťanem.

Velké pozornosti se díky účasti arcibiskupa pražského a primase českého Dominika kardinála Duky těšil workshop na téma církevní turistika, iniciovaný akciovou společností Veletrhy Brno, a.s. a partnery, který se konal v rámci odborného programu veletrhů Go a Regiontour 12. ledna 2012 v Brně na výstavišti. Ve zcela zaplněném sále byly představeny projekty, které jsou realizovány nebo se v nejbližší době chystají. Hovořilo se i o ekonomickém potenciálu církevní turistiky a poutních stezek. Po jeho skončení jsme společně s ředitelem televizní společnosti TVF panem Oldřichem Brýžou požádali pana kardinála o interview.
Pane kardinále, ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Ing. Rostislav Vondruška tu před chvílí konstatoval, že církevní turismus a sakrální památky jsou nosným tématem. Že je po nich, i coby turistických atraktivitách, velká poptávka a že máme štěstí, že je v naší zemi tak široká plejáda poutních míst a církevních objektů. Pane kardinále, jaký je podle vás vztah mezi náboženskou, církevní a poutní turistikou?
Náboženská turistika je širší pojem, který v sobě zahrnuje turistiku ve smyslu církevní a ve smyslu poutní. V náboženské turistice má zcela jistě významnou roli rozměr duchovní. Tzn. vztah k Bohu a náboženským povinnostem. Náboženská turistika má ovšem také rozměr společenský. Poutník či náboženský turista poznává kraj, jímž putuje, seznamuje se s lidmi, sdílí s nimi a odnáší si poznání a prožitky. Proto mohli říci dva velcí mužové německého národa, Wolfgang Goethe i Konrád Adenauer, že poutní místa a poutní cesty jsou základní kameny, na kterých byla Evropa vystavěna.

Komu přísluší podporovat náboženskou turistiku na Moravě, ve Slezsku a v Čechách?
Už jsem řekl, že náboženská turistika má duchovní rozměr. Má i kulturní – ve smyslu civilizační, a má i ekonomický, neboť přispívá k rozvoji obchodu a řemesel. V hojně navštěvovaných místech se bezesporu projevuje i zvýšeným maloobchodním obratem. A tady cítíme, že její podpora je v souladu jak s posláním Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které cestovní ruch jako takový řídí, tak i Ministerstva kultury ČR, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a v neposlední řadě Ministerstva financí ČR. Je i v zájmu rozvoje dopravy. Bezesporu by měla být v zájmu církevních institucí. Ty mají své orgány, které se zabývají náboženským životem. A tady si myslím, že trochu dlužíme. To je dáno centralistickým pohledem, kdy obrovská síla turistů přichází do Prahy, aniž si uvědomujeme, že Katedrála sv. Víta je poutní svatyní, protože se na to časem hodně pozapomnělo. Tedy, je třeba spolupráce vrcholných představitelů nebo institucionálních zástupců, kteří by takové spolupráci měli vytvořit podmínky.

V roce 2013 slavíme cyrilometodějské jubileum. Jak tuto příležitost uchopit?
Můžeme počítat s tím, že výrazně oživí jak domácí, tak příjezdový cestovní ruch. Zejména v místech, která jsou spojena s cyrilometodějskou misí. Obrovskou šanci dává kongresové turistice. Uskuteční se spousta odborných konferencí a seminářů, setkání, kulturních programů atd. Na území naší vlasti budou přijíždět poutníci. Hlavně ze zemí, kde Cyril a Metoděj působili. Zájem o účast na oslavách také projevili představitelé států, kulturních a politických institucí slovanských zemí, kde je cyrilometodějský odkaz stále živý.

O návštěvu kterých našich míst mají ve světě zájem?
Nemohu se pasovat na odborníka na cestovní ruch, ale vím, že jich je v diecézích na území Slezska, Moravy a Čech velké množství. Např. o jižní Čechy, o Kutnou Horu. Podobné to je s Kroměříží, Olomoucí atd. Hodně přitahují památky, které se dostaly na Seznam UNESCO. Je celá řada menších lokalit, které mají obrovský význam. Na dnešním workshopu byla zmíněna církevní turistika ruských ortodoxních věřících. Můžeme říci, že jejich cílem, téměř každodenně, je pražská bazilika sv. Jiří s hrobem sv. Ludmily. Také Budeč a Tetín, který je spjat s její mučednickou smrtí. To jsou místa, kam přijíždějí autobusy ruských a ukrajinských turistů. Je to zcela církevní pravoslavná náboženská turistika. Těch míst je daleko víc, a s cyrilometodějským jubileem bude souviset i jejich vyšší návštěvnost. Také tradice staroboleslavského Palladia a svatováclavská má svá napojení na cyrilometodějskou tradici.

Pane kardinále, první interview pro Všudybyl jsme spolu dělali před deseti lety (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Co dělá člověka člověkem“). Pokud byste měl bilancovat, jsme na tom v roce 2012 oproti roku 2002 lépe, nebo hůř?
Jsem přesvědčen, že mnohem lépe. To samozřejmě nemusí platit o každé rodině, o každém člověku. Objektivní čísla vykazují velký růst. V roce 1990 jsme byli na šestasedmdesátém místě na světě. Nevím sice, na kterém místě jsme byli před deseti lety, ale v současné době jsme na pětadvacátém na žebříčku hospodářsky nejvyspělejších států světa. V roce 1938 jsme ale byli na desátém, takže se máme ještě co činit.

Můj osmaosmdesátiletý táta, Plzeňák a Škodovák, mě požádal, abych se vás, až se zase potkáme, zeptal na Škodovku, kterou jste nedávno navštívil a kde jste kdysi rovněž pracoval.
Jsem rád, že některé její závody zaznamenaly obrovský rozvoj. Jako např. lokomotivka. Tramvaje, lokomotivy a soupravy metra jsou na špičkové úrovni. Na druhé straně se také ukázalo, že tam, kde je pohodlnost a nejde se dál, jsem našel některé provozy, jako kdybych je včera opustil.

Pane kardinále, co do nového roku vzkážete čtenářům Všudybylu?
Aby nepodlehli rezignaci. Aby nenaslouchali jenom těm negativním a ustrašeným zprávám. Ale abychom si všichni byli vědomi, že s Boží pomocí a také díky našemu lidskému rozumu a šikovnosti překonáme i ty těžkosti, které před námi stojí. A český cestovní ruch, jehož součástí je hotelnictví, které nabízí poutníkům přístřeší, je určitě zvládne.

• www.apha.cz