Ukončení základního vzdělávání

Povinná školní docházka je upravena školským zákonem a činí celkem devět let. Žák splní povinnou školní docházku ukončením období školního vzdělávání v devátém roce své školní docházky, a to i v případě, že nepostoupil do devátého ročníku základní školy, a nedosáhl tedy základního vzdělání. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání a samozřejmě příslušné odklady v rámci vzdělání středního (např. vysvědčení o úspěšném dokončení čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia). Může se tedy stát – a není to výjimkou –, že byť žák povinnou školní docházku absolvoval, základní vzdělání úspěšně nedokončil.
Povinnost školní docházky končí, kromě výše uvedeného případu, dovršením sedmnáctého roku věku. Pokud ani v sedmnácti letech žák úspěšně základní vzdělání nedokončil, může si základní vzdělání doplnit buď pokračováním docházky do základní školy na základě žádosti zákonného zástupce, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáct let, nebo v pozdějším věku absolvováním kursu pro doplnění základního vzdělání. O žádosti o pokračování v základním vzdělání se nerozhoduje, pokračování v základním vzdělávání je po splnění zákonných podmínek nárokové, alespoň pro případ, kdy žák opakoval ročník na druhém stupni základní školy. Opačný závěr pak platí pro žáka, který opakoval ročník na prvním stupni základní školy, když v tomto případě záleží na uvážení ředitele školy, žák nemá na pokračování v základním vzdělávání nárok. Ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí nesmí při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů činit nedůvodné rozdíly. Dodatečného základního vzdělání mohou dosáhnout žáci základní i střední školy. Kurzy pro získání základního vzdělání organizuje základní nebo střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem, to vše v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.
Jak je z výše uvedeného patrné, termín splnění povinné školní docházky zahrnuje právě jen absolvování devíti let povinné školní docházky a nelze jej zaměnit s termínem úspěšného ukončení základního vzdělání, což je poměrně zásadní při zkoumání podmínek přijetí ke vzdělání ve střední škole.
Dle školského zákona ke vzdělání na střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. O přijetí rozhoduje ředitel školy. Z uvedených možností plyne možná absurdní závěr, že i přes neúspěšné ukončení základního vzdělání, avšak za splnění podmínky absolvování devíti let povinné školní docházky (nerozhoduje, v jakém ročníku žák školu ukončil), je možné uchazeče ke studiu na střední škole přijmout, není-li stanoveno v případě určitých výjimek jinak. Započít vzdělání na střední škole je tak možné nejen před skončením povinné školní docházky (např. osmileté gymnázium), ale rovněž po jejím dovršení, aniž by uchazeč splňoval podmínku úspěšného dokončení základního vzdělání. Již v době minulé vyvstala snaha o změnu školského zákona v této oblasti, nicméně ani do dnešního dne k odstranění shora popsaného absurdního stavu nedošlo.
JUDr. Lucie Kolářová, Advokátní kancelář Vácha & Kolář

• www.vacha-kolar.cz