Hornické muzeum se prezentuje doma i v zahraničí

Rozhovor s PaedDr. Josefem Velflem začínám konstatováním, že návštěvnost národní kulturní památky Hornického muzea Příbram, zřizovaného Středočeským krajem, bude opět rekordní.
Pane řediteli, hranici sto tisíc platících návštěvníků jste v roce 2019 překročili o několik týdnů dřív než kdy v předchozích letech.
Ano, o víc než měsíc dříve oproti dosud rekordnímu roku 2018. Jinak to je již potřinácté za sebou. A jak dopadne celý letošní rok? To uvidíme. Máme před sebou ještě několik významných, převážně interaktivních akcí určených zejména školám a rodičům s dětmi. Například „Vánoce v hornickém domku“, „Štědrovečerní šichtu na dole Anna“ a od 6. prosince 2019 do prvního lednového týdne roku 2020 tradiční výstavu příbramských hornických betlémů.

Co přinese rok 2020?
U nás bude v duchu dvou významných jubileí, a sice 145. výročí dosažení světového rekordu v dole Vojtěch: kilometru hloubky v roce 1875, což byla událost mezinárodního významu. Připomeneme ji mimo jiné v rámci slavné hornické Prokopské pouti, které se pravidelně účastní zástupci báňských spolků a organizací z tuzemska i ze zahraničí. Pochlubíme se zároveň expozicí v dole Vojtěch a dalšími doprovodnými programy, spojenými zejména s fáráním do podzemí, což je největším lákadlem muzea.
Druhým významným jubileem je 75. výročí konce druhé světové války. Není žádným tajemstvím, že poslední boje na evropském kontinentě se odehrály právě na Příbramsku. Naše muzeum se podílí na mnoha s koncem války souvisejících akcích, včetně připomínky bitvy na Slivici, což je tradiční projekt, pořádaný již podvacáté a přitahující zájemce o vojenskou historii od nás i z ciziny. Nebude scházet ani tematická expozice.
Mezinárodní přesah má i putovní výstava, kterou jsme připravili ve spolupráci s Technickou univerzitou Clausthal-Zellerfeld v SRN. Nese název „Z historie drátěných těžních lan“. Bude instalována ve dvou německých hornických muzeích. Nejprve v Mildenbergu a pak v Clausthal-Zellerfeldu. Mnohé z podkladů k tomuto tématu jsme totiž čerpali právě tam, kde drátěné lano v 1. polovině 19. století vynalezli. A co s tím má společného březohorský rudní revír? Jeho tehdejší management usoudil, že bude ekonomičtější koupit technologii na výrobu drátěných lan než je komplikovaně do Příbrami dovážet. Ostatně, bez tohoto geniálního vynálezu by nebylo možné dosáhnout ani našeho světového hlubinného rekordu ve vzpomínaném roce 1875. V historii hornictví a průmyslu všeobecně šlo o převratnou věc.

Více než kilometrové ocelové lano musí mít obrovskou hmotnost. Nesporně víc síly tak bylo nutné vynakládat na manipulaci se samotným lanem než s těžními klecemi a důlními vozy.
Určitě. V březohorském revíru měla drátěná lana až půldruhého kilometru. Jejich konstrukce je kónická – na bázi tzv. ujímání. Jinak by neunesla ani sama sebe. Byla to svým způsobem věda. Ne náhodou se na Vysoké škole báňské v Příbrami na speciální katedře přednášely konstrukce drátěných lan a zavádění parních těžních strojů. Vyšlo o tom i několik odborných publikací.

Vaše muzeum, krom zmíněných výstav, je v zahraničí aktivní i v dalších ohledech.
Účastníme se různých konferencí, sympozií, badatelských projektů a podobně a jsme členy několika mezinárodních sdružení, jako například Středoevropské unie technických muzeí či jsme přidruženými členy Asociace německých muzeí. Díky zahraničním angažmá mimo jiné zajišťujeme prohlídky našich muzejních expozic a nabízíme odborný program pro účastníky vídeňské vědecké konference, která se zaměřuje na jadernou bezpečnost a využití uranu. Několikrát do roka k nám jezdí experti z univerzit a těžařských společností a my je seznamujeme s historií uranového hornictví na Příbramsku, jež se do světových dějin zapsalo jako jedna z největších lokalit těžby uranu na světě. Přibližujeme jim i vývoj rudného hornictví vůbec, který na Příbramsku sahá až do prehistorie. Pro vědce ze zemí Afriky, Asie nebo Jižní Ameriky je to obvykle překvapivě objevné dozvídat se, jak naši předkové dokázali v dávných dobách nerostné bohatství dobývat. Kromě odborníků tvoří pochopitelně nemalé procento návštěvníků muzea i řadoví zahraniční turisté.

V jednom z našich předchozích interview jste avizoval, že v roce 2020 budete hostit Mistrovství světa v rýžování zlata.
Ano, to je velice prestižní záležitost. Na tuto událost v Muzeu zlata v Novém Kníně – což je jedna z pěti poboček Hornického muzea Příbram – chystáme specializovanou interaktivní expozici. Už rok 2019 byl tak trošku zahřívacím kolem, kdy jsme ve spolupráci s Klubem českých zlatokopů, Českou geologickou službou, městem Nový Knín a dalšími subjekty pořádali otevřené Mistrovství České a Slovenské republiky v rýžování zlata. Mistrovství světa v rýžování zlata jsem v Novém Kníně zažil už dvakrát. Krom reprezentačních týmů na ně podpořit své borce přijíždějí i zástupci ambasád zúčastněných států a množství fanoušků z celého světa.

V září 2020 budete hostit též vědeckou konferenci České národopisné společnosti, jíž jste členy.
Tato organizace se mj. zabývá problematikou skanzenů a udržováním hornických tradic, takže jejím delegátům budeme moci nabídnout jednak prezentaci hornického domku v Příbrami – Březových Horách a zároveň novinky ve Skanzenu Vysoký Chlumec, což je naše další pobočka. V roce 2020 by tam mělo dojít k instalaci dvou významných staveb. Tím by měla být jeho podoba završena. Demontáž, transfer a znovupostavení objektů ve Vysokém Chlumci už začalo na sklonku roku 2019. Jedná se o hospodářské stavení z Mokřan a o obytný dům z Řikova – dva velice cenné objekty, datované do osmnáctého století. Doplní stávajících 19 historických staveb.

Nedávno se na hejtmanství Středočeského kraje konal tzv. Rodinný den, na němž Hornické muzeum Příbram představilo největší vzorek stříbra vystavený v českých muzeích.
Plus historické důlní kahany, hornickou švancaru a další pracovní nástroje havířů. Obdivovala to při návštěvě i paní hejtmanka Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová. Rekordně veliký vzorek stříbra má téměř 11 kg a rozměry 35 × 15 × 20 cm. Je vážně unikátní! Díky finanční podpoře našeho zřizovatele – Středočeského kraje – jsme ho dokázali vykoupit na mineralogické burze v Mnichově. Za bývalého režimu ho totiž někdo (zřejmě kvůli získání deviz) tajně vyvezl za hranice a zpeněžil a my jej nyní coby exponát vrátili tam, kde byl kdysi vytěžen a kde ho mohou obdivovat tisíce návštěvníků.

• www.muzeum-pribram.cz