Stanovisko AHR ČR k problematice sjednocení sazby DPH

V předkládaném stanovisku vyhodnocujeme dopady sjednocení stávajících sazeb daně z přidané hodnoty do oboru hotelnictví a gastronomie.
Ubytovací služby jsou v současné době zařazeny zákonem o dani z přidané hodnoty do snížené sazby daně z přidané hodnoty, stravovací služby do základní sazby daně. Zařazení ubytovacích služeb do příslušné sazby daně prošlo v minulých letech opakovanými změnami od snížené sazby daně, přes základní sazbu a nakonec do jejího zařazení ve stávající snížené sazbě daně z přidané hodnoty. V absolutní hodnotě se snížená sazba daně v poslední době zvyšovala z původních 5% přes změnu sazby na 9% až k stávající 10% sazbě daně z přidané hodnoty. S jejím dvojnásobným zvýšením za poslední tři roky se musel sektor hotelnictví z důvodu obecné finanční krize složitě vypořádávat. Přehled o vývoji snížené sazby daně deklaruje následující tabulka.

platnost sazby do 31.12.2007 od 1.1.2008 od 1.1.2010
Hodnota snížené sazby daně 5% 9% 10%

Za zařazením ubytovacích služeb do snížené sazby daně byla snaha o podporu tohoto segmentu podnikání obdobně jako je tomu i v jiných členských státech Evropské unie. Znamenalo to pozitivní dopady do rozvoje cestovního ruchu v ČR a v konečném důsledku i do vyššího inkasa daně z příjmů. V současné době 24 států EU z 27 aplikuje sníženou sazbu DPH pro služby ubytování. U stravovacích služeb 14 z 27 států EU již využilo možnosti aplikovat sníženou sazbu DPH u stravovacích služeb. Asociace hotelů a restaurací České republiky spolu s evropskou konfederací hoteliérů a provozovatelů restaurací HOTREC jednoznačně podporuje a předkládá na všech úrovních veřejné správy návrh na zavedení snížené sazby DPH pro služby v zařízeních veřejného stravování. Hlavními argumenty pro převedení služeb restaurací do snížené sazby, tak jako tomu je v některých dalších zemích EU, je diskriminace podnikatelů v gastronomii, rozdílnou sazbou DPH na vstupu a na výstupu. Dále by toto významnou měrou přispělo k zaměstnanosti obyvatelstva zvláště v regionech. Druhým důležitým argumentem je snaha o zachování zdravého životního stylu obyvatelstva, protože škrty v domácích rozpočtech vedou mimo jiné k tomu, že lidé hledají alternativní způsoby stravování místo teplé vařené stravy a tak často porušují životosprávu. Situace, kdy restaurace nakupují suroviny s 10% sazbou DPH, zatímco na finální pokrmy se vztahuje sazba 20%, je však ojedinělá a pro obor jednoznačně diskriminující.

Pro další rozvoj sektoru hotelnictví a gastronomie považujeme za významné zachovat stávající dvě sazby daně z přidané hodnoty. Jejich zachování je podle našeho názoru i společensky velmi významné. Tím bychom se zařadili do početné skupiny států Evropské unie, kde existence více sazeb daně z přidané hodnoty je v drtivé většině z nich dlouhodobý trend (resp. všech 27 členských států s výjimkou Dánska používá v současné době minimálně 2 sazby daně). Slovensko, které k 1.1.2004 přis­toupilo k sjednocení sazby daně z přidané hodnoty, po relativně krátké době svůj záměr přehodnotilo a zavedlo k 1.1.2007 zpět dvě sazby daně z přidané hodnoty (zdroj – internetové stránky MF ČR).
Jsme si vědomi společenské potřeby vyššího výběru daní na řádné fungování státní správy. Proto se domníváme, že rezervou pro vyšší inkaso daní v oblasti daně z přidané hodnoty je snížení limitu pro povinnou registraci podnikatelů k dani z přidané hodnoty. V současné době jsme jedním z mála států Evropské unie, který má vysoký limit 1.000.000 Kč (resp. 35.000 EUR) pro povinnou registraci plátce daně z přidané hodnoty.
Plátcem daně z přidané hodnoty se tak povinně stává podnikatel, jehož obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku 1.000.000 Kč. Obvyklá hranice pro registraci plátce daně z přidané hodnoty je v řadě členských států Evropské unie řádově tisíce EUR.
Vzhledem k již dlouhodobému fungování daně z přidané hodnoty v ČR a jejímu úspěšnému fungování v rámci celé Evropské unie by se se snížením limitu pro povinnou registraci dobře vypořádali i drobní podnikatelé, kvůli kterým byla vyjednána výjimka vysokého limitu. Rovněž se domníváme, že v důsledku trendu efektivního fungování státní správy při výběru daní, by vyšší počet plátců neznamenal ihned úměrně vyšší náklady na její fungování.
Stávající vysoký limit pro povinnou registraci je rovněž jednou z příčin nerovného podnikatelského prostředí pro restauratéry. Cena poskytované stravovací služby neplátcem daně je pro konečného spotřebitele nižší než stejná služba poskytovaná plátcem daně z přidané hodnoty. To vede v podnikatelském prostředí k tomu, že tzv. „malí“ restauratéři se „zuby nehty“ brání stát se povinně plátcem daně z přidané hodnoty, i když ekonomická situace jejich podnikání vede k dosažení zákonného registračního limitu. Mnozí z nich podnikají všechny kroky k tomu, aby se vyhnuli zmíněnému plátcovství daně z přidané hodnoty. A jedná se o kroky, které jsou, podle našeho názoru, za hranicí zákonnosti. Limitu 1.000.000 Kč dosáhne provozovatel restaurace s průměrnou denní tržbou kolem 4 tisíc Kč. Takových bude jistě většina a přesto nejsou registrováni jako plátci daně. Z tohoto důvodu vidíme v registračním limitu zajímavou rezervu v požadovaném inkasu daně z přidané hodnoty a zastáváme názor, že by se tento limit měl zcela zrušit.
Přijaté formální postupy těmito neplátci vedou k vyhýbání se povinné registraci k dani z přidané hodnoty a současně tak i ke vstupu do šedé ekonomiky. Jedním ze způsobů zabránění registrace je nepřiznávání svých tržeb v plné výši, případně k formálnímu „papírovému“ rozdělení provozu restaurace na více subjektů. Nepřiznáváním tržeb však dochází i ke krácení daně z příjmů fyzických nebo právnických osob.

Mnozí provozovatelé restaurací – plátci daně se tak oprávněně cítí poškozeni. Jejich služby jsou pro konečného spotřebitele vyšší než služby provozovatelů neplátců daně.
Obdobným problémem vytvářejícím nerovné podmínky pro podnikání ve stravovacích službách jsou podnikatelské aktivity státem dotovaných zařízení, jako jsou školní jídelny, internáty, koleje. Vzhledem k vysokému limitu pro povinnou registraci (a současně i díky nižším režijním nákladům) poskytují tato zařízení stravovací služby veřejnosti mimo rámec své hlavní působnosti za ceny výrazně nižší než obdobná zařízení provozovaná podnikateli a umocňují tak nerovné podmínky pro podnikání ve stravovacích službách.

9. února 2011

Ing. Václav Stárek
prezident AHR ČR
Asociace hotelů a restaurací České republiky
Tel.: + 420 236 042 388
Fax: + 420 236 042 319
GSM: + 420 602 765 632
e-mail: starek (at) ah­rcr.cz