Náš kraj je tak krásný, že tu stojí za to žít
Loňská rekordní návštěvnost souvisí s úspěšnými projekty a atraktivními turistickými cíli, kterými Olomoucký kraj oplývá, konstatuje hejtman Martin Tesařík.
Loňská rekordní návštěvnost souvisí s úspěšnými projekty a atraktivními turistickými cíli, kterými Olomoucký kraj oplývá, konstatuje hejtman Martin Tesařík.
Od 22. do 23. února v Pardubicích probíhá první ze seminářů pro odborníky a politiky z českých a slovenských měst. Experti Německého institutu pro urbanistiku (Deutsches Institut für Urbanistik – Difu) a Technische Universität Dresden budou naše dopravní projektanty, urbanisty i politiky seznamovat s tím, jak měnili cílenou dopravní politikou východoněmecká města, když se začala zahlcovat automobily.
„Hlavním cílem programu Národní cyklistické akademie, který nyní rozjíždíme, je, abychom v České republice začali cyklistickou dopravu považovat za skutečnou dopravu,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek a na vysvětlenou dodává: „Většina politiků a odborných specialistů si totiž myslí, že cyklistika je jen rekreací, zábavou a sportem. Až příliš často ve městech slyším ,u nás je příliš hustá automobilová doprava, cyklisté se na naše silnice již nevejdou‘“. Jak přitom ukazují německé zkušenosti, vyšší podíl cyklistické dopravy pomáhá plynulosti provozu a zlepšuje tak podmínky pro automobilovou dopravu. „Pokud by se množství cyklistů, kteří dnes jezdí v německých městech, rozhodlo přesednout do automobilů, silniční síť by to jen těžko snesla,“ říká o tom profesor Gerd-Axel Ahrens z katedry dopravy a dopravního plánování Technische Universität Dresden, který na konkrétních příkladech německých měst ukázal, proč zahrnout do dopravní politiky měst také například jízdní kolo a jaké výhody to má pro všechny obyvatele, bez ohledu na to, který dopravní prostředek používají.
V České republice má cyklistika obrovskou popularitu především jako volnočasová aktivita. Podle posledních výzkumů zhruba polovina obyvatel (52,7 % ve věku 15+) někdy jezdí na jízdním kole, z toho jeden milion používá jízdní kolo jako dopravní prostředek. Pro srovnání, rekreačních cyklistů jezdí v tuzemsku více než třikrát tolik. Trendem v zemích Evropské unie je přitom podporovat cyklodopravu jako efektivní, levnou a do budoucna velmi důležitou formu dopravy. Podle nedávného usnesení Evropského parlamentu by se součástí Celoevropské dopravní sítě TEN-T měl stát také systém cyklistických tras EuroVelo. Síť TEN-T se doposud týkala pouze dálnic, železnic a vodních cest, zahrnutí EuroVelo bude mít důsledky především pro zlepšení podmínek financování. [3]
Seminář v Pardubicích, který je první v řadě podobných
akcí, bude hostit především odborníky na dopravu a zástupce českých
měst. Ti by se na něm měli učit nejen technické znalosti, především ale
mapovat cesty vedoucí ke změně. Zkušenosti Německé cyklistické akademie
(Fahrradakademie) a její zapojení do evropského projektu Central MeetBike
zprostředkuje v Pardubicích její iniciátor Tilman Bracher, který je
zároveň jedním z autorů Národní cyklistické strategie
Německa.“Německo se potýkalo se stejnými problémy. Vláda ve své
zprávě Spolkovému sněmu poukázala na to, že hlavní překážkou plnění
Národního cyklistické strategie pro roky 2002–2012 je nízké
povědomí měst o tom, jak správně začlenit cyklistickou dopravu do
města a jak vypadá kvalitní dopravní plánování,“ říká
o důvodech vzniku Německé cyklistické akademie Tilman Bracher, který
vede odbor mobility a infrastruktury Německého institutu pro urbanistiku
(Difu). Jeho kolega Jörg Thiemann-Linden na semináři hovořil
o evropských zkušenostech s problémy, které nyní nejvíce trápí
česká města. Na semináři vystoupil také Thomas Möller, který popsal, co
způsobil rostoucí počet cyklistů v přímořském hanzovním městě
Rostock.
Účastníky semináře jsou především zástupci měst, ale také
dopravní projektanti či novináři specializující se na cyklistickou
dopravu. „Před dvaceti lety byly podmínky u nás a ve východní
části Německa velmi podobné, dnes jsou Němci zcela jinde. Vím, jaké jsou
v Německu podmínky, zajímá mě, jaká k tomu vedla cesta, jak
postupovali při prosazování některých nových opatření,“ hovoří
o svých očekáváních ze semináře dopravní projektant Adolf Jebavý
z Brna. Jak vzápětí dodává, nejde jen o bezmyšlenkovité
kopírování. „Zkušenosti z Německa nám mohou ukázat, jak si najít
naši českou cestu, třeba i proto, že kompetentce jsou v Německu
rozděleny trochu jinak než v České republice.“
Pozvánka na seminář putovala do všech statutárních měst, která podepsala tzv. Uherskohradišťskou chartu. Ta sdružuje v současné době 22 měst, z toho 11 statutárních, jež se zavázala k podpoře cyklistické dopravy. „Tato města, reprezentovaná, ,cyklopolitiky’ a ,cyklokoordináotory‘, by měla jako první změnit pohled na cyklistiku. Cyklistická doprava je DOPRAVOU a tuto zprávu je třeba brát vážně – to je hlavní poselství Uherskohradišťské charty,“ řekl o významu charty Martinek.
Náhodný nebyl ani výběr města, ve kterém se seminář koná. Pardubice, které začaly s budováním cyklistické infrastruktury již počátkem 90. let, mají dnes nejvíce cyklistů mezi českými městy nad 50 tisíc obyvatel. Přestože Pardubice bývají v českých podmínkách považovány za cyklistické město, na mnoha místech tu infrastruktura zcela chybí. „Máme za sebou první rok projektu Central MeetBike a výsledky jsou již viditelné,“ popisuje své zkušenosti náměstek primátorky Pardubic Martin Bílek. „Kromě pozice cyklokoordinátora vznikla také pracovní skupina pro cyklodopravu. Prvním krokem bylo vytvoření akčního plánu pro rozvoj cyklistické dopravy s názvem PARDUBIKE 2015, a nyní se již připravují nové cyklistické pruhy, cyklostezky a obousměrný průjezd cyklistů v jednosměrkách,“ vypočítává Bílek.[2]
„Pracujeme tu hlavně s lidským potenciálem. Ukazuje se, že silné osobnosti jsou schopné prosadit nové myšlenky,“ shrnuje význam semináře Jaroslav Martinek. Základem je podle názoru národního cyklokoordinátora týmová práce a schopnost učit se novému. „I když často slyším, že nejsme Holandsko, právě Pardubice ukázaly, že i v českých podmínkách lze s jistou dávkou odvahy realizovat hodně,“ doplňuje Martinek.
Kontakty:
Prof. Axel AHRENS, Technische Universität Dresden, hovoří německy a
anglicky
Gerd-Axel.Ahrens (at) tu-dresden.de
Dipl. Geogr. Jörg THIEMANN-LINDEN, Německý institut pro urbanistiku
(Deutsches Institut für Urbanistik- Difu), hovoří německy a anglicky
Thiemann-Linden (at) difu.de
Ing. Martin BÍLEK, náměstek primátorky pro oblast dopravy, Magistrát
města Pardubice
tel. 466 859 509, martin.bilek (at) mmp.cz
Ing. Vojtěch JIRSA, městský koordinátor rozvoje cyklistické dopravy,
Magistrát města Pardubice
tel. 605 227 373 vojtech.jirsa
(at) mmp.cz